Církve se majetku dočkají, ÚS naprostou většinu námitek odmítl

Brno - Církevní restituce u Ústavního soudu obstály. Soudci nakonec vyškrtli jediné slovo „spravedlivé“. Církve tak získají majetek a náhrady v celkové výši 134 miliard korun. Vyhlášení verdiktu se ale neobešlo bez komplikací. Advokát Karol Hrádela totiž zdržel rozhodnutí námitkou, že mezi soudci už nemá být Miloslav Výborný. Mandát mu prý už vypršel. Odpůrci církevních restitucí ale neuspěli ani s touto poslední námitkou.

Jediné ustanovení zákona, do kterého soud zasáhl, vymezuje majetkové křivdy a řadí mezi ně také znárodnění nebo vyvlastnění vykonané v rozporu s dobovými předpisy nebo bez vyplacení spravedlivé náhrady. Soud škrtl slovo „spravedlivé“. Církevní restituce se tak zřejmě nebudou vztahovat na znárodněný majetek, za který církve už nějakou náhradu získaly. „Odpůrci zákona mají teď jedinou možnost, o které si myslím, že měla být využita od samého začátku, a sice vystupovat proti tomu zákonu a proti jeho důsledkům politicky, například v nějaké příští sněmovně, která se může pokusit ten zákon změnit,“ prohlásil religionista Ivan Štampach.

Zrušení normy počátkem letošního roku postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich následně poslanci ČSSD a KSČM, kteří tak měli status vedlejších účastníků řízení. Všechny tři návrhy žádaly zrušit zákon jako celek, senátoři ještě jako alternativu předložili zrušení některých konkrétních paragrafů, vět či slov.

Odpůrci církevních restitucí kritizovali objem přiznávaného majetku, stejně jako stanovení a rozdělení finančních náhrad. Norma podle nich porušuje principy laického státu a zvýhodňuje určitou skupinu církví oproti ostatním. Sporný majetek církevním právnickým osobám podle kritiků přinejmenším od josefínských reforem nepatřil, protože jej jako veřejnoprávní korporace pouze spravovaly a konečné slovo náleželo státu.

Věci veřejné si stěžovaly i na průběh projednávání zákona o církevních restitucích. 
Podle advokáta senátorů Hrádely byly restituce ve sněmovně přijaty tak, že byla vyhlášena přestávka, představitel vládních stran ji námitkou zrušil, odpůrci restitucí v tu chvíli ve sněmovně ale již nebyli a sněmovna následně restituce schválila. Poslanecká sněmovna průběh přijímání zákona o restitucích za protiústavní nepovažuje. Zkrácená lhůta řečníků, kterou stížnost mj. napadá, se netýkala celého procesu, argumentuje její vedení.

Sociální demokraté navrhovali Ústavnímu soudu, aby v řízení o církevních restitucích vyslechl šest lidí, soud návrhy valnou většinou zamítl. Soudci ale nebyli jednotní - Pavel Rychetský, Jaroslav Fenyk, Jan Musil a Vojen Güttler zaujali odlišné stanovisko. Znamená to, že pravděpodobně chtěli svědky předvolat. Zároveň se vyslovili také pro položení předběžné otázky, ale většina patnáctičlenného pléna je přehlasovala. Soudci nepředložili ani předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU a soud také zamítl vyslechnutí čtyř poslanců Věcí veřejných, jak požadovali senátoři. 

„Podle mě je problém, že se tu politické otázky v poslední době řeší před soudy. Myslím, že to je určité usnadnění. Od samého počátku se mělo spíš ve sněmovně politicky argumentovat a měli se budoucí voliči třeba získat pro jinou variantu,“ dodal k celé záležitosti Štampach.

Zákon otevírá církvím cestu k nemovitému majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Jde hlavně o pole, lesy a rybníky, ale také nemovitosti včetně památek. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních. Podle vlády církevní restituce znamenají definitivní vypořádání s dědictvím komunismu.

Vydáno pod