Jižní a východní Morava - Včerejší rozhodnutí Ústavního soudu, které potvrdilo platnost církevních restitucí, má první ohlasy. Odblokovalo totiž řadu sporů o pozemky a nemovitosti na nich stojících. Třeba Kroměříž se může pustit do opravy tamního koupaliště a jezdecký oddíl v centru Brna může požádat o evropské dotace.
Na pozemcích po restitucích se bude moci začít investovat
V ulici Veveří v centru Brna sídlí jezdecký oddíl, který pořádá i pravidelné závody. Statek ovšem stojí na pozemcích, u kterých nebylo dlouho jasné, komu vlastně patří. Po včerejšku je vedení oddílu klidnější. Jezdecký areál zůstane Brnu a církev za něj dostane kompenzaci.
„Je to krásný statek z roku 1640, ale je tady potřeba udělat velké opravy. Doufáme, že toto rozhodnutí umožní městu Brnu, aby nám dalo zelenou a mohli jsme tady začít budovat. Budeme žádat o různé dotace,“ řekl vedoucí TJ Moravan Robert Smékal.
Vedoucí TJ Moravan Robert Smékal o plánovaných opravách statku (zdroj: ČT24)
Vyřešené otazníky kolem restitucí mohou zachránit kroměřížské koupaliště
Ve Zlínském kraji se církevní restituce týkají například kroměřížského koupaliště Bajda v těsné blízkosti Arcibiskupského zámku. Návštěvníkům sice nenabízí tobogany ani moderní prostředí, přesto je pro řadu Kroměřížanů srdeční záležitostí. Město ale areál posledních dvacet let udržuje v chodu jen pomocí nejnutnějších investic. Do rozsáhlejší rekonstrukce, kterou Bajda potřebuje, se pustit nechtělo. Část pozemků, na kterých koupaliště leží, totiž patří církvi.
Koupaliště Bajda v Kroměříži
„Věříme, že po dlouhých letech jakési nečinnosti a nejistoty budeme vědět, jak dále s pozemky pod koupalištěm nakládat,“ řekl mluvčí kroměřížské radnice Pavel Zrna.
„Primárně se budeme snažit dohodnout s městem na možnosti odkoupení nebo dlouhodobého pronájmu pozemků,“ sdělil mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka. V minulosti už přitom radnice kvůli nevyřešené situaci zvažovala, že koupaliště Bajda zavře a postaví na jiném místě nové.
Církevní restituce
Církve by od státu měly podle zákona dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musejí však prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace.
Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba 1.5 miliardy korun ročně. Přechodné období majetkové odluky má trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativu přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.
Pondělní rozhodnutí Ústavního soudu však stále ještě nemusí být definitivní. Předseda Věcí veřejných Vít Bárta včera ohlásil, že se ještě pokusí rozhodnutí Ústavního soudu zvrátit. Jak, prozradí příští týden.
Vydáno pod