Bořetice – Hřbitov pro zvířata se rozhodli obnovit v Bořeticích na Břeclavsku. V minulosti byla místa pro pohřbívání zvířat v obcích celkem běžná, tradice ale zanikla po druhé světové válce. Dnes, kdy lidé často chtějí svého domácího mazlíčka důstojně pochovat, se vedení Bořetic rozhodlo bývalou rasovnu obnovit.
V Bořeticích chtějí obnovit zvířecí hřbitov
„Tatínek a dědeček mi vyprávěli, že když někomu v Bořeticích uhynulo nějaké hospodářské zvíře, tak si ho musel zakopat na tomto prostoru,“ vzpomínal na místě bývalé rasovny bořetický pamětník Stanislav Pazderka. Takzvané rasovny, tedy místa, kam byla pohřbívána zvířata, byly na počátku století téměř v každé vesnici. Důvod byl prostý – hygiena. Uhynulá zvířata mohla být nakažená a bylo proto nejlepší zakopat je na předem určeném místě za obcí.
I když dnes už není povoleno jen tak zakopat uhynulou krávu nebo prase, v Bořeticích se rozhodli bývalou rasovnu obnovit – kvůli domácím mazlíčkům. „Domácí zvířata dnes mají svoje privilegia. Proč bychom jim tady na místě, kde se zvířata pohřbívala, neudělili takovou možnost znovu. Určitě nebudeme pohřbívat velká zvířata, ale třeba pejsky, kočičky,…“ vysvětlil starosta Bořetic Václav Surman (nez. za KDU-ČSL).
Nápad se zrodil ve chvíli, kdy obec chtěla místo zvelebit a postavit na něm zastavení naučné stezky. U zastavení proto vztyčili i dřevěnou plastiku s motivem zvířat. Až radnice vyřídí vše potřebné, mohli by lidé na místě začít pochovávat své mazlíčky. „Nebudeme pozemky prodávat, jen pronajímat. Cena bude poměrně symbolická, řekněme do stokoruny za rok,“ dodal starosta.
Podle Surmana obyvatelé Bořetic nápad vítají. „Není to špatná myšlenka, i když většina lidí si zvíře pohřbí doma. Syn má vlčáka pohřbeného ve vinici, udělal mu tam z kamene i náhrobek,“ řekl Pazderka. Naopak další z místních obyvatel, Nikola Otáhalová, by svého psa raději pochovala právě na hřbitově. „Je to asi 10 let, když nám umřela fenka. Syn to tenkrát hrozně těžce nesl, nemohl se s tím srovnat,“ vysvětlila Otáhalová s tím, že pochovat zvíře jinde než na vlastní zahradě možná pomůže rychleji zapomenout.
Obyvatelka Bořetic Nikola Otáhalová vznik hřitova vítá (zdroj: ČT24)
Pro první krematorium se musel změnit zákon
První krematorium s psím hřbitovem bylo otevřeno v roce 2003 v Chrlicích u Brna. Zpočátku byl zájem o službu malý a zařízení zpopelnilo jen několik zvířat za měsíc. Dnes se chlubí zájmem zhruba stovky chovatelů měsíčně. Kvůli podnikatelskému záměru bylo nutné změnit zákon, který do té doby nepočítal s jinou variantou likvidace zvířecích ostatků než v kafilérii.
Obecně končí uhynulá zvířata právě v kafilérii. To je i důvodem, proč si řada majitelů své domácí mazlíčky raději pohřbí sama nebo svěří tuto službu profesionálům. Kafilérie zpracovává především uhynulá hospodářská zvířata nebo jateční odpady. Mrtvá zvířata a další živočišný odpad sváží speciální velkoobjemové vozy. V destruktorech se pak přivezený „materiál“ za vysokého tlaku a teploty rozvaří na hmotu, ze které se lisem oddělí tuk, který se dále průmyslově zpracovává, a masokostní moučka, která se používá jako přídavné palivo do cementárenských pecí. Takový konec domácího mazlíčka je pro řadu lidí nepředstavitelný.
Kdo se rozhodně využít služeb profesionálů, musí počítat s relativně vysokými náklady. Cena za kremaci dvoukilové kočky včetně kartonové rakve a základní plastové urny je do dvou tisíc korun, kremace osmikilového psa stojí přes tři tisíce a zpopelnění sedmdesátikilového psa vyjde minimálně na sedm tisíc korun. Majitelé si mohou připlatit i za další služby, například online sledování kremace po internetu, zhotovení záznamu „pohřbu“ na CD nebo zaslání urny s popelem milovaného mazlíčka na dobírku až domů.
Pohřbít mazlíčka lze i doma na zahradě
Kdo nechce utrácet za profesionální služby, může svého domácího mazlíčka pohřbít sám. Musí při tom ale dodržet pravidla daná zákonem. První podmínkou je, že jde o zvíře ze zájmového chovu, tedy domácího mazlíčka a nikoliv hospodářské zvíře, kterého by se chtěl chovatel-podnikatel lacino zbavit. Pohřbívané zvíře nesmí patřit mezi přežvýkavce nebo prasata, nesmí být ani nemocné nebezpečnou nákazou. I přesto musí chovatel při pohřbívání povinně použít dezinfekční prostředky.
Zvíře je možné pohřbít pouze na vlastním pozemku, přičemž se bere ohled na ochranu životního prostředí. Uložené tělo musí být například v bezpečné vzdálenosti od studny. Zvíře musí být také pohřbeno minimálně 80 centimetrů pod zemí.
Složitější postup čeká majitele koní, kteří, pokud chtějí své zvíře pohřbít na svém pozemku, musí nejprve žádat o povolení krajskou veterinární správu.