Brno - Minulý týden zažilo Česko nejsušší týden za posledních 60 let, tento týden má podle meteorologů horké a suché počasí pokračovat. Na jižní Moravě jsou v pozoru nejenom hasiči, kteří v těchto dnech často vyjíždějí k požárům v přírodě, ale také zemědělci a vinaři.
Extrémní sucho trápí hasiče i zemědělce, koupaliště jsou plná
K suchem nejohroženějším zemědělským plodinám na jižní Moravě patří kukuřice, slunečnice a cukrovka. Zatímco sezóna sklizně meruněk je už v plném proudu, pěstitelé se obávají o letošní úrodu švestek a dozrávajících broskví, které právě v tomto období potřebují dostatek vláhy. Proti obvyklému stavu jsou plody broskví zhruba o třetinu menší. To se poté projeví i na tržbách - zatímco výnos z velké zdravé broskve je asi 20 korun za kilogram, za malé může zemědělec získat jen polovinu.
Nedostatek vláhy v povrchových vrstvách vinaře příliš netrápí, jelikož kořeny vinné révy si vodu dokážou vytáhnout i z hlubších vrstev. Potýkají se však s houbovými onemocněními, které se v horkém počasí velmi rychle šíří z rostliny na rostlinu.
Sklizeň meruněk
K propuknutí požáru stačí málo, varují hasiči
Jihomoravští hasiči v posledních dnech vyjížděli k požárům trávy a lesů spíše menšího rozsahu. Nabádají však ke zvýšené opatrnosti. Půda je velmi vyprahlá, oheň se rychle šíří a k zahoření suché trávy postačí třeba i rozpálený výfuk auta. „Nejvíce požárů jsme teď měli na Hodonínsku, konkrétně v okolí železniční trati od Hodonína na severovýchod, nebo v okolí Tišnova,“ informoval mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.
Mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška o požárech (zdroj: ČT24)
Velké nebezpečí představuje i možnost samovznícení uskladněného sena nebo slámy. „Značné riziko hrozí zejména u velkokapacitních seníků nebo u stohů se slámou. K požáru může dojít tehdy, pokud je materiál vlhký a není zajištěno dostatečné odvětrávání,“ uvedl Mikoška. Uvnitř složeného materiálu je potřeba pravidelně kontrolovat teploty, aby nedošlo k jeho přílišnému zahřátí. „V případě, že překročí kritickou mez 65 °C, je nutno materiál alespoň částečně vyskladnit, přeuspořádat do tenčích vrstev a tím ochladit,“ radí mluvčí hasičů.
Doporučená opatření od hasičů aneb jak neohrozit sebe ani druhé:
- V přírodě se pokud možno vyhněte použití zdrojů otevřeného ohně (sirky, cigareta, zapalovač).
- V lesích je celoročně zakázáno kouřit. Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně lze jen na vyhrazených místech, jinak může být udělena pokuta až do výše 15 000 korun, pokud dojde k požáru a nejedná se o trestný čin (nevznikne škoda vyššího rozsahu), sankce se může vyšplhat až do výše 25 000 korun.
- Zakázáno je i odhazování hořících nebo doutnajících předmětů.
- Rozdělávat nebo udržovat otevřený oheň je možné jen na místě vzdáleném minimálně 50 metrů od okraje lesa.
- Nikdy nerozdělávejte oheň pod větvemi stromů, na pasekách, v blízkosti křovin, ve vysoké trávě, poblíž zemědělských plodin a stohů.
- Při teplém a suchém počasí je lepší v lese, jinde v přírodě nebo na volném prostranství oheň vůbec nerozdělávat.
- Od hořícího ohně neodcházejte, dohlížejte na něj, po skončení pálení jej důkladně zalijte vodou, vyhrabte zbytky dřeva, spáleniště s popelem překryjte vrstvou zeminy.
- Dodržujte zákaz vypalování trávy a porostů. Je to nelegální a velice nebezpečná činnost, za kterou vám hrozí pokuty až do výše 25 000 korun.
Zdroj: www.firebrno.cz
Vysoké teploty mohou mít podíl dokonce i na vzrůstající dopravní nehodovosti. „Stoupá agresivita řidičů, kteří ve vedrech třeba musejí čekat v kolonách. Vnitřek aut se zahřívá mnohem rychleji než okolní prostředí,“ vysvětlil vedoucí odboru služby dopravní policie Jihomoravského kraje Jindřich Rybka.
Letní počasí
Radost z letního počasí mají naopak provozovatelé koupališť, jež v těchto dnech doslova praskají ve švech. Například na koupališti Riviera v Brně se za poslední dva týdny vystřídalo celkem 18 tisíc návštěvníků.
Vyšší teploty zhoršují kvalitu vody v přírodních nádržích
Průtoky řek jsou v porovnání s dlouhodobými červencovými stavy podprůměrné. Dosahují většinou 35 až 65 procent normálu. Tato čísla potvrzuje i vodohospodářský dispečink Povodí Moravy. „Nedostatek srážek nejvíce poznamenal povodí Bečvy a Olšavy, kde je průtok v řečištích na úrovni 9 až 20 procent běžného normálu,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.
V následujících dnech vodohospodáři očekávají setrvalé nebo zvolna klesající stavy hladin na všech tocích povodí. „V důsledku dlouhodobých dešťů v červnu je ale povodí poměrně nasycené a nádrže mají relativně plné zásobní prostory,“ doplnila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. Horké počasí však vodu postupně otepluje, což nepříznivě ovlivňuje její kvalitu pro koupání.
Jih Moravy je od července bez jediné kapky
Se suchem se jih Moravy potýká od začátku letních prázdnin. Podle statistiky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je nejjižnější oblast kraje od července zcela bez srážek.
Teprve na jaře přitom zemědělci začali sčítat škody, které způsobila loňská letní sucha. Zástupci Agrární komory tvrdí, že se z nich zemědělci budou vzpamatovávat ještě dlouho. Kvůli špatné úrodě musely mnohé firmy kompenzovat chybějící peníze propouštěním zaměstnancům a řešily, čím vůbec budou letos krmit hospodářská zvířata. Půjčka, kterou jim poskytl stát, je podle zemědělců nevýhodná.
Klimatologové: Pšenici na jihu Moravy odzvonilo
Podle klimatologů tradičním zemědělským plodinám na jihu Moravy odzvonilo. To potvrzuje i výzkum klimatologa Petra Koláře z Masarykovy univerzity, který tvrdí, že pěstování pšenice a ječmene by mělo být v budoucnu už jen záležitostí Vysočiny.
„Podíváme-li se na výnosy pšenice a ječmene v uplynulých patnácti až dvaceti letech, je možné tu najít několik extrémně nízkých výnosů, které byly způsobeny především intenzivními jarními suchy nebo vysokými teplotami. Tento trend lze očekávat i v budoucnosti. Na příkladu výnosu jarního ječmene z roku 1993 je možné doložit, že ve výše položených oblastech situace nebývá tak závažná. Jako nejvhodnější pro pěstování těchto plodin se tedy jeví okresy Vysočiny. Z hlediska klimatologie je jižní Morava vhodná zejména pro pěstování vinné révy a kukuřice,“ tvrdí Kolář.
Sucho
I v loňském roce měla sucha na svědomí několik požárů. Nejrozsáhlejší plameny postihly koncem května lesy u Bzence. Jejich likvidace trvala téměř týden. Práci totiž hasičům komplikoval silný vítr, a tak se plameny v suchém porostu nedařilo dlouho uhasit. V prostoru takzvané Moravské Sahary oheň zasáhl celkem 174 hektarů borového lesa a způsobil škodu ve výši asi 30 miliónů korun. Jen zásah hasičů si vyžádal 10 miliónů. Těch se u Bzence vystřídalo více než 1 500. U požáru totiž zasahovaly jednotky z celé republiky, a dokonce přijelo na pomoc i 10 jednotek hasičů ze Slovenska.
Požár na Hodonínsku
Území se příznačně přezdívá Moravská Sahara - leží totiž na písčitém podloží. Pokud by tam lesníci co nejdříve po odklizení spouště po požáru nevysadili stromy nové, hrozilo by, že by se písky mohly rozhýbat. Než ale stromy dorostou do své původní výšky, zabere to podle odborníků dalších 80 let.
Podle souhrnných statistik ČHMÚ za padesátiletou etapu mezi léty 1961 až 2010 se k dlouhodobě nejsušším oblastem České republiky řadí okolí Lednice, Dyjákovic, Břeclavi a Mikulova. Mezi ty s největším množstvím srážek naopak patří místa na Vysočině s nadmořskou výškou nad 500 metrů.
Téma sucha v UVR (zdroj: ČT24)