Zlínsko, jižní Morava – Zlínu za posledních pět let ubylo přibližně dva a půl tisíce lidí. Radnice předpokládá, že se situace bude v dalších letech ještě zhoršovat. Městu se nedaří udržet absolventy středních a vysokých škol, další lidé se stěhují na vesnici kvůli nižším cenám nemovitostí nebo lepšímu životnímu prostředí. Problémy má i Uherské Hradiště, které od roku 2008 opustilo pět procent obyvatel. Naopak Brnu a Břeclavi obyvatel přibývá.
Města na Zlínsku se vylidňují, Brno a Břeclav naopak táhnou
Malebná vesnička Kelníky versus panelové sídliště Jižní Svahy ve Zlíně. Pro Jiřinu Turečkovou nebylo rozhodování těžké a tak se před lety s rodinou odstěhovala ze Zlína právě do Kelníků. Teď se ve vesnici s pouhými 170 obyvateli stará o jediný obchod. „Město je hrozně neosobní, nemá takovou duši jako vesnice. Tady každý s každým všechno prožívá a lidi k sobě mají blíž,“ vysvětlila Turečková.
Její příběh je podobný mnoha dalším, venkov za město lidé mění stále častěji. Radnice jsou si toho vědomy, a tak se snaží bojovat. Třeba Zlín chce zlepšit pracovní příležitosti. „Začali jsme oslovovat větší nadnárodní společnosti, které chtějí přesídlit svoje strategické služby do levnějších oblastí. Zatím lákání není úspěšné,“ potvrdil zlínský zastupitel Vojtěch Jelínek (TOP09).
Největší úbytek obyvatel ve Zlínském kraji od roku 2008
Uherské Hradiště – ubylo 1 334 obyvatel, tedy – 5,00 %
Vsetín - ubylo 942 obyvatel, tedy - 3,39 %
Zlín - ubylo 2 248 obyvatel, tedy -2,89 %
Úbytek obyvatel znamená i menší daňové příjmy do městské kasy. S odchodem tisícovky lidí je to ztráta přibližně milionu korun. „Ty částky nás samozřejmě netěší, protože v rozpočtu peníze chybí. Je skutečně velmi těžké se tomu bránit,“ dodal místostarosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS).
Podle měst je to boj s větrnými mlýny. Důvodů proč odejít na venkov je totiž několik - levnější stavební pozemky i domy, rostoucí úroveň služeb na vesnicích i zlepšující se dopravní obslužnost.
Blízko městu, přesto na venkově
Lidi to táhne z města i na jihu Moravy. Rostou například Suchohrdly na Znojemsku. „Obec Suchohrdly se osamostatnila od Znojma v roce 1998. Hned se nechal zpracovat územní plán, kde už se počítalo s velkou výstavbou rodinných domků,“ popsal zastupitel obce Josef Molík (nez. za ČSSD). Za 15 let samostatnosti obce se počet obyvatel Suchohrdel zvýšil z 850 na 1240.
Největší úbytek obyvatel v Jihomoravském kraji od roku 2008
Hodonín - ubylo 593 obyvatel, tedy -2,31 %
Znojmo - ubylo 795 obyvatel, tedy -2,29 %
Vyškov - ubylo 379 obyvatel, tedy -1,73 %
Hovoří zastupitel obce Suchohrdly Josef Molík (nez. za ČSSD) (zdroj: ČT24)
Podle rozpočtového určení daní se víc obyvatel rovná většímu příjmu do obecní kasy. S penězi pak může radnice obec dál zvelebovat a lákat tak další lidi. „Zvýšili jsme kapacitu mateřské školy z 24 dětí na 50, což má největší vliv. Všichni, kdo se sem dnes nastěhují, mají zajištěnou školku,“ dodal Molík. Kromě mateřinky vedení obce opravilo sportoviště, zmodernizovalo kurty, vybudovalo fotbalový stadion a dvě dětská hřiště.
Orientační ceny rodinného domu s plochou 90 čtverečních metrů
Brno 52 450,- Kč/m2
Popůvky 47 130,-Kč/m2
Znojmo 22 725,-Kč/m2
Suchohrdly 21 900,-Kč/m2
Brňany táhnou například Popůvky, ze který trvá dojezd autem do centra pouhých 14 minut. Popůvky i Suchohrdly dopadly shodně i v malém testu České televize. V obou jejich obyvatelé najdou základní i mateřskou školu, obchod, hospodu i sportoviště. Shodně v nich naopak chybí lékař a bankomat. Rozdíl byl jen v signálu mobilní 3G sítě, který chytnou pouze lidé ze Suchohrdel.
Trend vylidňování se v Jihomoravském kraji nejvíc dotýká Znojma a Hodonína, ze kterých za posledních pět let odešly stovky lidí. Naopak Brno a Břeclav nové obyvatele přitahují. Do jihomoravského krajského města se od roku 2008 přistěhovalo přes 7 tisíc lidí.
Téma vylidňování měst v UVR (zdroj: ČT24)