Vosy se přemnožily, útoků jejich žihadel přibývá

Brno - Přemnožené vosy - problém, který v těchto dnech trápí celé Česko. Může za to především teplé počasí, sucho a dostatek sladkých plodů. Například u luhačovické přehrady takovou invazi vos za poslední léta nepamatují. Provozovatel blízkého koupaliště už nechal areál několikrát dezinsektovat. Boj s vosami ale zatím prohrává.

Luhačovická přehrada tuto sezónu opět láká na čistou vodu a idylickou dovolenou. Koupaliště v její těsné blízkosti zase hlavně na vodní atrakce. Idyla ale bohužel jen zdánlivá. Denně tady plavčíci ošetří až třicet vosích bodnutí. Pokud nenastane žádná alergická reakce, tak je to v podstatě v pořádku. Nemusí s tím nikam dál chodit nebo dál řešit," řekl plavčík Jiří Dolanský.

Návštěvníci se terčem pro vosy stávají často tehdy, jakmile v jejich rukou zmerčí jídlo. „Když jsme se chtěli občerstvit, tak se na nás vrhlo asi dvacet vos. Dali jsme si tu gyros a malou při tom jedna vosa píchla,“ postěžoval si návštěvník koupaliště Jaroslav Okurka.

Za invazi agresivního hmyzu může především teplo a dostatek potravy. Provozovatel koupaliště městys Pozlovice bojuje proti vosám jak se dá. I proto cedule u vchodu varuje před necháváním potravin a zbytků pití mimo odpadkové koše. Nebezpečí může znamenat i pecka nebo ohryzek od sladkého ovoce pohozený v trávě.

„Ráno tady byl deratizér vystříkal zase celou budovu a okolí. Zase to bude na chvíli lepší, ale jsme na to krátcí,“ krčil rameny provozovatel koupaliště Karel Geba.

S vosami bojují i okolní restaurace a hotely. Také oni zatím marně. A tak návštěvníkům největších moravských lázní nezbývá nic jiného, než se v těchto dnech obrnit trpělivostí a pořádně se kolem sebe ohánět.

Lidí alergických na bodnutí hmyzem je stále více

Alergiků neustále přibývá. Podle prohlášení Světové alergologické organizace bude se současným trendem alergický každý druhý člověk na světě. Stále častěji se objevují i alergické reakce po bodnutí hmyzem, zejména včel a vos.

Za vznikem alergie nejčastěji stojí geny. „Pokud stejnou alergií trpí oba rodiče, pak je u dítěte až sedmdesátiprocentní riziko, že se u něj alergie projeví také,“ uvedla vedoucí alergologického oddělení ve Fakultní nemocnici Brno Bronislava Novotná. 

Úlohu však mohou hrát i okolní vlivy. Vědci o jejich působení nemají úplně jasno dodnes. „Negativně působí znečištění vzduchu nebo převažující pobyt uvnitř budov - dnes stále více času trávíme v kancelářích, v autech nebo uvnitř domovů, kde se vyskytují roztoči a máme méně vitaminu D ze slunečního záření. Máme i jiné složení potravy, například dáváme přednost olejům před živočišnými tuky. Navíc jsme očkovaní proti různým nemocem, takže náš imunitní systém reaguje na podněty jinak,“ vysvětlila Novotná. Připoměla, že alergie je onemocnění imunitního systému.

Bodnutí hmyzem může u alergiků vyvolat život ohrožující záchvat

Alergická reakce na bodnutí hmyzem má několik různě intenzivních projevů. „Nejběžněji vzniká zarudnutí v okolí místa vpichu, při těžší reakci se člověk celý osype vyrážkou. Nejzávažnější je anafylaktický šok, u kterého může být člověk ohrožen na životě. Často začíná svěděním dlaní a plosek nohou, člověku se může začít špatně dýchat, točit hlava a při celkové slabosti může upadnout do bezvědomí a může dojít i k srdeční zástavě,“ popsala projevy šoku alergoložka Novotná.

Prvním krokem po bodnutí hmyzem by mělo být okamžité odstranění alergenu - v případě včely žihadla. „Pokud člověk ještě nikdy nebyl u alergologa a nemá u sebe set pro první pomoc, je potřeba nejdříve zjistit, zda dýchá a je při vědomí. Dále ho uložíme do vodorovné polohy, zvedneme nohy a uvolníme dýchací cesty, případně poskytneme dýchání z úst do úst a přivoláme lékařskou záchrannou službu,“ doporučila Bronislava Novotná.

Vosa obecná

Vosy dosahují velikosti 1,2 až 1,5 centimetru. Charakteristické zbarvení vosy obecné je černožlutý pruhovaný zadeček. Vosy si staví své hnízdo obvykle v zemi, například v lesích, podél břehů vod a cest, někdy také v tmavých dutinách nad zemí. Žije v něm celá vosí kolonie čítající až 2 000 jedinců. Přezimující oplodněná královna se probouzí na počátku jara, vylétá a vybere si vhodné místo pro založení nové vosí kolonie.

Vosa obecná se živí převážně nektarem, pochutná si však i na sladkém ovoci nebo limonádě. Larvy vosy obecné jsou ovšem dravé. Dělnice vyrážejí každý den na lov kořisti, nejčastěji much a různého malého hmyzu, které usmrcují kusadly (občas použijí i žihadlo).

Vosí jed se skládá ze tří základních složek - biogenních aminů a aminokyselin, enzymů a polypeptidů. Právě biogenní aminy způsobují bolestivou reakci na bodnutí. Polypeptidy ve vosím jedu jsou pak zodpovědné za narušení krevních kapilár, čímž vznikají silné otoky a je vnímána lokální bolest.

Zdroj: Wikipedie