Ostrava - Česká republika si dnes připomíná čtyřicáté páté výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Severní Morava a Slezsko byli mezi prvními oblastmi, které byly obsazeny. I tady lidé vyšli do ulic a proti okupaci protestovali. Na rozdíl od Brna nebo Prahy tady ale k žádnému krveprolití nedošlo.
Srpen 1968 v Ostravě
Kvádr ani pásem tanků nerozdrtíš - Buď proklet na věčné časy. Bojovat jen údernými hesly přišlo ostravským ocelářům z Nové huti málo. Zlobu, strach a touhu po odplatě přetavili v mnohem rafinovanější plán.
„Na jedné z ulic, na které stály tanky je most, ze kterého chtěli mladí oceláři vylít surové železo na tanky,“ uvedla Hana Sojková, bývalá pracovnice archivu.
Reportáž Pavly Daňkové (zdroj: ČT24)
Z jednoho z vagónů, takzvané Veroniky, mohli mladí oceláři vylít na ruské tanky až sto tun rozžhaveného železa. Nápad si ale nakonec rozmysleli.
„Rozmluvili jim to jejich starší kolegové, protože ti si uvědomili, že by mohlo dojít ke krveprolití,“ uvedla Hana Sojková.
Okupaci nakonec v ocelárnách všichni přežili. Surové železo mezi hutí a ocelárnou vozí dodnes.
Na okupaci dnes vzpomínala i Danuše Martiníková. V archivu bývalé Nové huti moc věcí nezůstalo. Proti invazi vojsk totiž z úvodu protestovali i vysoce postavení funkcionáři. Jen co se v nové situaci zorientovali, rozhodli se z praktických důvodů materiál zlikvidovat.
Někteří lidé svůj názor na okupaci změnili, jiní ho otiskli do svých děl.
Karel Kryl byl v noci na 21. srpna u svých známých na chatě v Chřibech. Pro Český rozhlas tehdy řekl: „Před půlnocí jsem slyšel od protivzdušné obrany státu letět velký skupinový cíl – Antonovy a nebylo jich málo. Tak jsem si říkal - toto není náhoda.“
Krátce poté natočil Karel Kryl v ostravském studiu Českého rozhlasu jednu ze svých nejznámějších písní - Bratříčku, zavírej vrátka.
„Vím, jak to chutnalo zblízka, být nepohodlný, a taky jak chutná lidská lhostejnost a jak chutná lidský strach,“ uvedl Karel Kryl pro Český rozhlas.
Sovětští vojáci nakonec v zemi zůstali 23 let. Ti poslední opustili republiku v roce 1991.