Brno – Zástupce ombudsmana Stanislav Křeček zkritizoval přístup úřadů k památkově chráněným stavbám. Podle něj musí úředníci citlivěji zhodnotit, zda se majitel netají tím, že nemá o opravu zájem, a případy, kdy není schopen památku opravit. V takovém případě by úřad neměl jen pokutovat, ale snažit se majiteli pomoct najít řešení nebo památku sám aktivně opravit.
Zástupce ombudsmana: Památkáři nemají jen pokutovat, ale i pomáhat
Příkladem může být stav historické usedlosti ve Strachoticích na Znojemsku, na jejíž opravu majitelé nemají peníze a památkáři je navíc vytrvale pokutují. Právě tento případ kancelář ombudsmana dlouho sleduje a majitelů se zastala už v minulosti.
Manželé Horsákovi a spolumajitel Josef Křížek zdědili zemědělskou usedlost. Z domu z 19. století už je jen ruina, přesto podle památkářů patří mezi unikáty lidového stavitelství. Obě rodiny mají své vlastní domy, chátrající stavbu by nejraději zbourali. Jenže to nesmí. Potřebné miliony na opravu taky nemají. A dluh za nezaplacené pokuty od památkářů narůstá. Majitelé už dvakrát žádali i o odpamátnění, marně.
GALERIE
videogallery_365092
Za stav, ve kterém dům je, si podle úředníků mohou majitelé sami. Moc dobře prý věděli, že je jejich dům kulturně chráněný, a byli upozorňováni, že o nemovitost musí řádně pečovat. Odbor památkové péče ve Znojmě nabídl majitelům pomocnou ruku v podobě půlmilionové dotace na první fázi oprav. Tu ale odmítli. Podle stavbaře Karla Pavlíčka, který majitele domu zastupuje, je dům už od svého vzniku před 170 lety špatně postavený a nezachránila by ho ani dřívější rekonstrukce.
GALERIE
Památkově chráněný dům ve Strachoticích před několika lety zdroj: ČT Brno
Památkáři: Dům je zdevastovaný, ale dá se zachránit
„Podstatou podnětu byla stížnost na jednání městského úřadu ve věci ukládání pokut a Ministerstva kultury, které odmítlo zrušit památkovou ochranu uvedené stavby. A to i přes argumenty a námitky stěžovatelů, že oprava nemovitosti by si s ohledem na její stavebně-technický stav vyžádala částku cca 3 milionů korun. Proto byl státem přislíbený příspěvek 500 tisíc korun s ohledem na finanční situaci majitelů zcela nedostatečný,“ uvedl ve svém stanovisku zástupce ombudsmana Stanislav Křeček.
Stanovisko zástupce ombudsmana k případu najdete zde.
V průběhu šetření ministerstvo zahájilo nové řízení o odpamátnění. „Podle vyjádření NPÚ ze dne 28. listopadu 2011 dospěla devastace obytného křídla objektu do fáze, kdy jsou téměř všechny konstrukce - zdivo, dřevěné stropy, klenby - stěží zachovatelné a bude zřejmě nutné přistoupit k jejich postupné asanaci,“ píše dále Křeček. I tak ale památkáři dospěli k závěru, že s pomocí tradičních technologií lze dům zachránit.
Zástupce veřejného ochránce orgánům památkové péče vytkl, že se v rámci dohledu nad památkou omezily jen na ukládání pokut a nevyužily dalších nástrojů, kterými by se o zachování památky aktivně zasadily. „Byť by šlo o opatření, jež by v počáteční fázi musela být hrazena z rozpočtu těchto orgánů a následně po vlastnících památky zpětně vymáhána,“ dodal Křeček.
Zákon nastavuje dvojí metr
Není to prvé, kdy kancelář ombudsmana památkáře kritizovala. V lednu 2012 na nedostatky v památkové péči upozornil sám veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. Podle něj je současná ochrana památek v Česku špatně nastavená - na jedné straně často dochází k dlouhodobé devastaci a následné demolici vzácných budov, na straně druhé někdy úřady zpamátněním objektů majitelům prakticky znemožní jejich rekonstrukci.
Vlastníci budov v památkových rezervacích musí, stejně jako vlastníci památek, ctít pokyny památkářů, což případné rekonstrukce a přestavby výrazně prodražuje. Majitelé památek mají ale výhodu, na opravu svých chráněných objektů si mohou zažádat o dotaci.
Přetrvává rovněž dvoukolejnost památkové péče, kdy vedle sebe stojí dva orgány – památkové úřady a památkové ústavy, jež často vydávají protichůdná stanoviska. Příkladem může být demolice pražského stadionu Štvanice. O zbourání objektu rozhodl stavební úřad pražského magistrátu, aniž by informoval Národní památkový ústav.
Příklady z regionu
Dům ve Slupi
Když Martin Brudný kupoval pozemek v centru obce Slup na Znojemsku, neměl tušení, že zbořenina na něm je památkově chráněnou ukázkou lidového stavitelství. Ministerstvo kultury nakonec odsouhlasilo vyjmutí stavby ze seznamu kulturních památek a umožnilo tak demolici.
Měšťanské domy v Bučovicích
Potíže s památkovými budovami má i radnice v Bučovicích. Dva památkově chráněné měšťanské domy ve Slavkovské ulici jsou v havarijním stavu, na jejich opravy město nemá peníze. Radnice proto chtěla oslovit ministerstvo, aby domy odpamátnilo. Přitom před několika lety samy Bučovice o zapsání domů mezi památky žádaly - paradoxně proto, aby jejich zbourání zabránily. Nově radnice připravila projekt, s nímž chce požádat o peníze z Norských fondů.
Dům v Kamenné čtvrti
Ačkoliv se obyvatelé brněnské Kamenné čtvrti dlouhá léta snažili získat do pronájmu nebo ke koupi památkově chráněný dům č. 38, stavba šla nakonec k zemi. Dům v majetku města léta chátral, úřad nabídky ke koupi vytrvale odmítal, až nakonec v květnu 2011 najely do čtvrti buldozery a dům zbouraly. Úředníci pak ex-post řešili, zda bylo zbourání památky legální. Ministerstvo kultury nakonec stavbu zpětně odpamátnilo.
Velký Špalíček
Moderní polyfunkční objekt v samém srdci Brna vznikl i přes odpor památkářů a občanů. Kontroverzní výstavbu se marně pokoušelo zastavit také Ministerstvo kultury, jehož památková inspekce upozornila v roce 1997 na hrubá pochybení. Pod názvem „přestavba historických domů“ se totiž konala postupná demolice gotických a zčásti i románských památek v centru města.
Česká 10
Výstavbě moderní budovy na brněnské ulici Česká 10 se přezdívá druhý Velký Špalíček. Paralely jsou zřejmé – sedmipatrový moderní obchodní dům vyrostl v srdci městské památkové rezervace. Jeho vznik paradoxně posvětil samotný památkový ústav, deset let před samotnou výstavbou. Obchodnímu centru musel ustoupit chráněný měšťanský dům s původně středověkým jádrem, který jeho majitel nechal zchátrat. Památkáři tak nakonec byli pouze svědky jeho demolice.
Středověký dům ve Znojmě
Gotický dům v Klácelově ulici v samém centru Znojma navzdory statutu památky léta chátral. V roce 2009 mu svitla naděje na záchranu - dům koupili noví vlastníci, kteří ho plánovali opravit. Dům už se ale zachránit nepodařilo, stavbu v havarijním stavu nechal na podzim 2011 nový majitel zbourat. Na místě původního domu už vyrůstá podobná budova, do které jsou zakomponovány původní fragmenty, jež se podařilo zachránit. Stavba teď ale stojí. Kvůli sporům někdejších společníků je na dům uvalena exekuce, rekonstruovaná památka tak přišla o dvoumilionovou dotaci od města.
Téma péče o památky v UVR (zdroj: ČT24)