Brno – Přesně před 145 lety se ve slovenské obci Turá Lúka narodil Dušan Samo Jurkovič. Stavby osobitého architekta dodnes poutají pozornost lidí třeba v Luhačovicích nebo v Brně. Právě v jihomoravské metropoli bude na domě, ve kterém Jurkovič v letech 1899 až 1903 žil, odhalena skleněná pamětní deska.
Před 145 lety se narodil architekt Jurkovič. Jeho stavby mají osobitý styl
Jurkovičova tvorba je hodně ovlivněna lidovou architekturou, kterou kombinoval se secesními prvky a vytvořil si tak vlastní specifický styl. Absolvent Státní uměleckoprůmyslové školy ve Vídni nejprve pracoval ve slovenském Martinu s lidovými tesaři, pak odešel do Vsetína, kde u stavitele Michala Urbánka studoval valašské lidové stavby. Spolu se svým učitelem navrhoval valašskou dědinu a další folklórní stavby pro národopisnou výstavu v Praze v roce 1895. Díky této práci získal zakázku na vytvoření souboru výletních ubytoven Pustevny na Radhošti.
Na sklonku století se přestěhoval do Brna a začal pracovat jako samostatný architekt. Navrhl zařízení malého internátu dívčí školy Vesna, svého bytu i dalších dvou bytů. V roce 1905 vznikla jeho nejvýznamnější brněnská stavba – vila v městské části Žabovřesky. Dům kombinuje lidovou tvorbu s vídeňskou modernou. Jurkovičova vila nedávno prošla rozsáhlou rekonstrukcí.
Procházka Jurkovičovou vilou po rekonstrukci (zdroj: ČT24)
Jurkovič se podílel také na stavbě dělnické kolonie v Novém Lískovci a projektoval lázeňské domy v Luhačovicích. Z těch ale vznikl jen zlomek, většina jich zůstala jen na plánech z roku 1903. Nikdy nepostavené domy lidem poprvé ukázala výstava Vize velkých Luhačovic v Muzeu luhačovického Zálesí v Luhačovicích.
GALERIE
Vizualizace Jurkovičových Luhačovic
Vizualizace Jurkovičových Luhačovic (zdroj: Muzeum luhačovického Zálesí) (zdroj: ČT24)
Skleněná pamětní deska Dušana Jurkoviče bude na domě v Kounicově ulici odhalena ve středu 28. srpna ve 14 hodin. Na této adrese si slovenský architekt v letech 1899 – 1903 pronajal svůj první brněnský byt. Skleněnou desku vytvořil umělecký sklář Valér Kováč, na návrhu se podílel Zdeněk Müller. Vytvoření desky podnítil Ženský vzdělávací spolek Vesna ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně a brněnským magistrátem.
Významnou stavbou je i Slovenský dům ve Skalici, který Jurkovič navrhl v roce 1905. Secesní stavbu zdobí mozaiková fasáda podle návrhu Mikoláše Alše. Dekorace v divadelním sále vytvořil malíř ze Slovácka Jožka Úprka.
Za 1. světové války se podílel na vzniku několika vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Po vzniku Československa se usadil v Bratislavě, kde vedl Památkový úřad. Byl nejen významným architektem, ale podílel se také výrazně na kulturním životě na Moravě a později na Slovensku, byl také významným propagátorem vzájemné česko-slovenské spolupráce, podílel se na koncepci ochrany národních kulturních památek i ochrany přírody. V roce 1947 se stal jako první československý architekt národním umělcem. Dušan Jurkovič zemřel 21. prosince 1947 v Bratislavě.
Česká televize natočila v roce 2006 o architektovi a jeho tvorbě dokument nazvaný jednoduše Dušan Samo Jurkovič.