Brno – Novou, přesnou metodiku, podle které budou sociální služby dostávat peníze, si nechal vypracovat Jihomoravský kraj. Slibuje si od ní jasnější rozdělování peněz a efektivnější fungování sociálních služeb vůbec. Už od roku 2015 totiž začnou peníze rozdělovat právě kraje namísto ministerstva práce a sociálních věcí.
Sociální služby mají dostávat peníze podle jasných pravidel
Poskytovatelé sociálních služeb v kraji si budou moci žádat o dotace na více let dopředu. Nový systém by jim měl zajistit větší existenční jistotu, než když museli bojovat o peníze každý rok. Kraj chce naopak zastavit nekontrolovaný vznik nových zařízení - prioritu má mít ambulantní a terénní péče. „Chceme zabránit chaotickému růstu sociálních služeb v oblasti poradenství a naopak podporovat ty služby, které klientovi umožňují setrvávat v domácím prostředí co nejdéle – to znamená denní centra, terénní podporu, popřípadě ty sociální služby, které umožňují návrat do běžného života, jako je třeba chráněné bydlení,“ dodal krajský radní Marek Šlapal (ČSSD).
Finance pro sociální služby z rozpočtu Jihomoravského kraje
2010 - 43 455 000 Kč
2011 - 52 625 000 Kč
2012 - 53 000 000 Kč
Zdroj: Jihomoravský kraj
Navrhované zásady podle Šlapala také rozšiřují okruh možných žadatelů. Maximální spoluúčast kraje na financování sociálních služeb je 30 procent.
Dotace Ministerstva práce a sociálních věcí pro Jihomoravský kraj
počet žádostí požadované dotace směrné číslo
2010 386 760 102 409 Kč 575 226 000 Kč
2011 401 810 594 955 Kč 563 571 845 Kč
2012 462 844 882 719 Kč 541 940 000 Kč
Zdroj: Jihomoravský kraj
Krajský úřad má taky k dispozici nová kritéria, podle kterých bude peníze rozdělovat - dávat se bude hlavně těm, kdo odvádějí nejlepší práci. „Metodika neříká, kolik finančních prostředků bude – to záleží na postoji státu a samospráv. Metodika má za cíl rozdělit jednotlivé sociální služby a podle efektivity a kvality dát politikům nástroj pro rozhodování. Je to transparentní a spravedlivý systém,“ myslí si Šlapal, podle kterého bude příští rok prostor pro doladění nového systému. „Kraj tak bude připraven na rok 2015, kdy by mělo podle příslibu vlády dojít k přechodu financování sociálních služeb plně do kompetence krajských samospráv,“ konstatoval radní.
„Pro rok 2013 bude prioritou udržení stávajícího systému sociálních služeb s důrazem na regulaci vzniku nových služeb, neboť neomezený rozvoj není z dlouhodobého hlediska finančně udržitelný. Je však zřejmé, že stávající síť sociálních služeb nedokáže zcela pokrýt požadavky potřebných občanů, a proto se Jihomoravský kraj i v roce 2013 za určitých podmínek rozhodl podpořit některé další rozvojové záměry a doporučit je k financování.“
Zdroj: Akční plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji pro rok 2013
Letošní rok byl pro sociální služby tvrdý
Už tak podfinancovaným sociálním službám zasadil tvrdou ránu letošní ministerský rozpočet – resort práce sociálních věcí letos na tyto služby poslal o 360 milionů korun méně než vloni. Dnes již bývalá ministryně Ludmila Müllerová (TOP 09) v květnu oznámila, že z ministerských rezerv pošle nejohroženějším institucím dalších 100 milionů, ani to ale poskytovatelům sociálních služeb nestačí.
Nejnákladnější sociální služby v roce 2012
- domovy pro seniory - 146 274 000 Kč
- domovy se zvláštním režimem -125 445 000 Kč
- domovy pro osoby se zdravotním postižením - 98 502 000 Kč
- pečovatelská služba - 50 287 000 Kč
Vedení nekrajských zařízení si taky stěžuje na údajnou diskriminaci ve financování. Dotace pochází z ministerstva práce a sociálních věcí. Na jejich přerozdělování se ale podílí kraj, a to je podle provozovatelů nekrajských zařízení důvod, proč právě oni dostávají ze státního méně. Krajský radní pro sociální věci Marek Šlapal (ČSSD) to již dříve odmítl, nezisková zařízení ale trvají na svém. Podle nich dostávají jen polovinu toho, co ve skutečnosti na svůj provoz potřebují.
O novém systému hovoří ředitel Domova Betlém Petr Hejl (zdroj: ČT24)
Například Domov Betlém v Kloboukách u Brna se stará o postižené lidi. Letos dostal tak nízké dotace, že už jeho vedení přemýšlelo, které služby omezí. Stejně jako jiní ředitelé a ředitelky domovů důchodců, stacionářů nebo třeba domovů pro handicapované i v Kloboukách vesměs s novými krajskými pravidly souhlasí. Mají jenom obavy, aby hodnocení bylo opravdu objektivní. „Mělo by srovnat všechny poskytovatele sociálních služeb a jejich hospodaření, aby se k výstupům přihlédlo opravdu objektivně a nebyly některé organizace, například zrovna ty krajské, zvýhodňovány před ostatními,“ varoval ředitel Domova Betlém Petr Hejl.
Co jsou sociální služby?
Sociální služby jsou nástrojem pomoci a podpory lidem v nepříznivé sociální situaci. Působí tam, kde se lidé potýkají s nejrůznějšími problémy z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu, zdravotního postižení, pro tísnivou sociální situaci apod., přičemž lidé v těchto situacích nejsou schopni řešit problémy bez pomoci druhých.
Rozsah a forma pomoci musí vždy zachovávat lidskou důstojnost osob a podporovat jejich samostatnost. Cílem tak není jen samotná pomoc a podpora, ale mají zároveň vést k přirozenému začlenění klientů do společnosti nebo mají naopak zabránit tomu, aby se tito lidé na okraj společnosti dostali.
Sociální služby se poskytují jako ambulantní (klient na ně dochází), pobytové (kde člověk dlouhodoběji žije) či terénní (služby jsou poskytovány v přirozeném prostředí, nejčastěji doma).
Téma financování sociálních služeb v UVR (zdroj: ČT24)