Jádro, uhlí či břidlice: Jaká je naše energetická budoucnost?

Kraj Vysočina je z hlediska energetiky důležitý hned ze dvou důvodů. Jednak jsou tam ložiska uranové rudy, přičemž návrh státní energetické koncepce počítá s otevíráním nových dolů. Stejný dokument počítá i s rozšířením jaderné elektrárny v Dukovanech, což je pro regionální politiky důležité téma: elektrárna totiž dává práci asi 1600 lidí. Zástupci Jihomoravského kraje i Vysočiny už proto podepsali s ČEZem memorandum o spolupráci. Názory na energetickou politiku státu budou v úterý 1. října tématem volební debaty České televize s volebními lídry z Kraje Vysočina. Přímý přenos sledujte na ČT24 od 20:00 hod.

Příští vládu čeká jedno z nejzásadnějších rozhodnutí: rozhodnutí o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín. Původně mělo být jasno už letos na podzim – podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše ale padne verdikt až v letech 2014 nebo 2015. Stále totiž není hotová státní energetická koncepce, ČEZ navíc nemá garantované výkupní ceny elektřiny – neví proto, zda se mu další bloky vyplatí stavět. 

Dostavba třetího a čtvrtého bloku Temelína by více než zdvojnásobila výkon elektrárny – nové bloky by elektřinu měly vyrábět po 60 let. Náklady se odhadují na 200 až 300 miliard korun, jde tak o jednu z největších zakázek v české historii. V tendru zůstala dvojice uchazečů: americko-japonský Westinghouse a česko-ruské Konsorcium MIR.1200. Oba slibují v případě vítězství miliardové zakázky i pro české firmy. 

Jenže: za současné tržní ceny se ČEZu nevyplatí nové bloky stavět, firma proto jedná se státem, aby po určitou dobu měla garantované výkupní ceny pro elektřinu z Temelína. Pokud by pak tržní cena byla nižší, společnost by dostávala doplatek od státu. Podle ředitele jedné z divizí ČEZu Pavla Cyraniho by měl stát garantovat ceny alespoň na 30 let. Energetická společnost o tom jednala už s Nečasovou vládou a diskuse pokračují i s úřednickým kabinetem. 

Veřejné mínění: PRO a PROTI Temelínu

Podle průzkumu CVVM z letošního června je pro dostavbu Temelína nadpoloviční většina Čechů, proti je necelá třetina a 15 procent lidí neví. V posledních dvou letech podpora dostavby roste: tento názor zastávají relativně častěji muži a lidé s dobrou životní úrovní, ale také ti, kteří si myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvýšit.

Nejdřív koncepce, pak Temelín 

Navíc není jisté, jakým tempem a zda v Česku vůbec spotřeba elektřiny poroste. S růstem sice počítá státní energetická koncepce, podle generálního ředitele ČEZu však nové analýzy ukazují, že spotřeba nemusí růst tak rychle. „To může mít samozřejmě dopad na to, jestli bude elektřina z Temelína potřeba v roce 2025 nebo 2027 nebo až někdy kolem roku 2030,“ uvedl Beneš. ČEZ chce proto nejdřív počkat na definitivní schválení energetické koncepce a teprve potom o dostavbě rozhodnout. Ekologové přitom namítají, že elektřinu z nových bloků vůbec nepotřebujeme.

Státní energetickou koncepci vzala loni v listopadu Nečasova vláda na vědomí – před definitivním schválením ale ještě musí proběhnout posouzení jejích dopadů na životní prostředí. Koncepce počítá s posílením jaderné energie: rozšiřovat se má nejen Temelín, ale i Jaderná elektrárna Dukovany. Na výrobě elektřiny by se jádro mělo podílet z 55 procent, počítá se s výrazným útlumem uhelných elektráren. Koncepce počítá i se stabilizací výroby energie z obnovitelných zdrojů, aby její podpora nebyla zátěží pro průmysl ani peněženky občanů. 

ČEZ připravuje i výstavbu dalšího bloku v jaderné elektrárně v Dukovanech, zprovozněn by mohl být v roce 2035. V tomto případě by ale mělo definitivní rozhodnutí padnout mnohem později než u Temelína: zhruba v roce 2025. Také tady bude muset ČEZ přesvědčit akcionáře, zda se výstavba ekonomicky vyplatí. Projekt má ale podporu politiků z Vysočiny i Jihomoravského kraje. Dukovany pokrývají zhruba pětinu tuzemské spotřeby energie a donedávna byly největší výrobcem – mladší Temelín překonal dukovanskou produkci poprvé až v loňském roce. 

Prolomí nová vláda těžební limity? 

Úkolem pro příští vládu bude také nová surovinová politika státu, podle které by se v budoucnu mohly prolomit těžební limity v severních Čechách. Podle návrhu dokumentu vydrží Česko bez prolomení limitů do roku 2035 – pak by se ale muselo dolovat i za limity kvůli teplárnám, které spalují uhlí. První kroky pro zpřístupnění těchto zásob uhlí je podle návrhů nutné začít dělat už v roce 2016. 

Prolomení limitů je však politicky velice výbušné téma, proti jsou ekologové i obyvatelé obcí, kterým hrozí likvidace. Naopak horníci se v případě útlumu těžby bojí propouštění. Těžební limity vznikly na konci největšího rozmachu těžby v roce 1991 a mají zabránit další devastaci krajiny. Pokud by se prolomily, musí se zbourat Horní Jiřetín; těžba by se dostala až na samý okraj 25tisícového Litvínova. Kvůli limitům už začal útlum těžby na dole ČSA, který dříve vlastnil Czech Coal Pavla Tykače, proto firemní odboráři hrozili, že může o práci přijít až 1400 lidí. Podle MfD letos Tykač prodal Litvínovskou uhelnou, která důl ovládá, manažerům skupiny Janu Dienstlovi a Tomáši Fohlerovi, důl má ale stále nejistou budoucnost.

Vrátí se možnost vyvlastnit majetek kvůli těžbě? 

S těžbou uhlí a územními limity souvisí i novela horního zákona, která by měla státu vrátit možnost kvůli těžbě surovin vyvlastňovat nemovitosti: jde o těžbu uhlí a uranu. Novelu prosazovalo ministerstvo průmyslu, Nečasova vláda ji ale letos v červenci neprojednala a vzápětí skončila. Ze zákona přitom možnost vyvlastňování zmizela až loni v prosinci, kdy koaliční poslanci přehlasovali Klausovo veto. Tato úprava vzbudila rozporuplné reakce hlavně v Ústeckém kraji: podporovali jí odpůrci těžby a stoupenci vládní koalice, naopak levice se zasazovala o další těžbu i za cenu bourání obcí. Proti byli i odboráři z Czech Coalu. 

Obyvatelé, kteří žijí v oblastech těžby uhlí, jsou teď chráněni územními limity. O jejich prolomení se ale stále uvažuje – zrušení možnosti vyvlastnění kvůli těžbě tak mělo lidem přinést větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou. 

Zbudejeme nové uranové doly?

Kromě těžby uhlí se v návrhu surovinové politiky uvažuje také o otevření zlatých nebo uranových dolů, právě uran má být zařazen mezi strategické suroviny. V současnosti je jediným fungujícím uranovým dolem v celé střední Evropě Rožná na Žďársku. Tam se uranová ruda těží už 56 let, jsou v něm zásoby ještě na několik let dopředu. Původně měla i v Rožné těžba skončit už v roce 2008, vláda ale umožnila její prodloužení až do té doby, dokud se bude ekonomicky vyplácet. Rožná ale není jediným uranovým ložiskem v Česku a v návrhu surovinové politiky se počítá s otevřením nových dolů: jde o lokality poblíž Polné na Jihlavsku (Brzkov, Horní Věžnice) a také v Podještědí v okolí Stráže pod Ralskem. 

Proti uranové těžbě se však ostře postavili ekologové, kteří upozorňují na zátěž pro životní prostředí. Většinou se totiž uran těží pomocí chemického loužení, což je metoda velice drastická. V okolí Stráže pod Ralskem se takto uran těžil už za minulého režimu, s následky chemické těžby se však lidé v okolí budou potýkat ještě desítky let. Sanace má stát několik desítek miliard korun a skončit by v ideálním případě mohla v roce 2035. 

Naleziště uranu na území ČR
Zdroj: ČT24

Břidlicový plyn – co s ním? 

Úkolem pro příští vládu bude i otázka těžby břidlicových plynů, o které se uvažuje na Broumovsku, Náchodsku nebo v Beskydech. V Senátu leží návrh zákona, který by zakázal těžbu pomocí hydraulického štěpení, senátoři však jeho projednání přerušili do doby, než vláda schválí státní surovinovou politiku. Proti průzkumu a případné těžbě se postavili ekologové, hejtmani i radnice a občané z lokalit, kde by se mohlo těžit. Obávají se zhoršení kvality životního prostředí a kontaminace spodních vod. Petici proti těžbě podepsalo přes 30 tisíc lidí – loni se kvůli tomu ve sněmovně konalo veřejné slyšení. 

Exministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) ještě ve funkci prohlásil, že ministerstvo nepodpoří zákon, který by těžbu v Česku jednou provždy zakázal. Vláda ale letos přijala moratorium na průzkumné práce a bývalý premiér Nečas v květnu na evropském summitu věnovaném energetice ujišťoval, že těžba plynů zatím v Česku není na pořadu dne: nejdříve se musí přijmout vhodná legislativa a stát prý v této otázce nemůže jít proti samosprávám. Velké plány s těžbou břidlicových plynů má sousední Polsko, podle Chalupy je však tamní veřejnost těžbě přístupnější, protože prý je v Polsku větší touha po nezávislosti na dodávkách plynu z Ruska. 

Energetika
Zdroj: ČTK/DPA/Roland Weihrauch

Podpora solárníkům přerostla státu přes hlavu 

V poslední době se také diskutuje o omezení podpory pro obnovitelné zdroje energie. Ta bude letos stát asi 45 miliard korun: podle náměstka ministra průmyslu Pavla Šolce však české domácnosti platí druhé nejvyšší poplatky v Evropě a průmyslové podniky dokonce nejvíc. V minulých dnech schválili senátoři vládní novelu, která zastavuje podporu zdrojů, které budou spuštěny v příštím roce (v novele je přechodné období pro ty, kteří budou mít dnem účinnosti zákona stavební povolení i autorizaci). Zákon také stanoví maximální výši příspěvků na podporu obnovitelných zdrojů: 495 korun za megawatthodinu – letos platí spotřebitelé 583 korun. 

Stát navíc prodloužil dobu platnosti solární daně, která měla letos končit. Její sazba však klesne z 26 procent na 10. Vztahovat se bude na elektrárny uvedené do provozu v roce 2010, kdy vrcholil solární boom. Tehdy výrazně poklesly ceny solárních panelů – stát ale nemohl tento fakt promítnout do nižších výkupních cen elektřiny. Prudký nárůst solárních elektráren pak vedl ke zvýšení příspěvků, které platí spotřebitelé. Jenže proti dani protestují solárníci a hrozí arbitrážemi za desítky miliard, omezení podpory obnovitelných zdrojů naopak vítají průmyslové podniky.  

Vydáno pod