Pardubice/Praha - Nejvyšší volební potenciál v Pardubickém kraji má sociální demokracie. Podle průzkumu agentur STEM/MARK a Median pro Českou televizi by zde pro ČSSD zde mohlo hlasovat až 29,5 procenta voličů. Za sociálními demokraty následuje s odstupem TOP 09 (19,5 procenta), ANO, komunisté, ODS, lidovci, Úsvit přímé demokracie a zelení. Lídři těchto stran se účastní krajské volební debaty, kterou dnes vysílá ČT24. Hlavním tématem je školství.
Volební potenciál na Pardubicku - opět boduje ČSSD
Seznam osmi pozvaných hostů, lídrů stranických kandidátek, řazeno abecedně:
Úsvit – Augustin Karel Andrle Sylor (rok učitelem, propuštěn z politických důvodů, poté dělnické profese, od 1981 trenér – m.j. juniorské reprezentace – a ředitel plavecké školy)
SZ – Jiří Čáslavka (ekonomický expert strany, ekonom a etnolog, působí v Glopolis, dříve MZV – poradce Karla Schwarzenberga)
ČSSD – Ladislav Effenberk (starosta Holic, v 80. letech středoškolský učitel – PřF UP, 2000–2012 krajský zastupitel)
ODS – Radim Jirout (2010–2013 poslanec PČR, rozpočtový výbor, zároveň i nadále generální ředitel – Šumperská provozní vodohospodářská společnost)
KDU-ČSL – Jiří Junek (od 2004 ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě, původně několik let učitel)
ANO – Martin Kolovratník (donedávna ředitel ČRo Pardubice, předtím rozhlasový redaktor nebo pracovník tiskových a PR oddělení, vystudovaný dopravní inženýr)
KSČM – Květa Matušovská (2010–2013 poslankyně PČR – kroužkováním – hospodářský a dopravní výbor, původně i dopravní inženýrka, od 2006 ŽL na hostinskou činnost, je jí 29 let)
TOP 09 – Jaroslav Zedník (od 2002 starosta České Třebové, původně dělnické profese, pak VŠST Liberec, vodák – několikanásobný mistr České republiky)
Hlavní témata: Kapacita v mateřských a základních školách, problémy kolem státních maturit či testování 5. a 9. tříd, nejasný osud vysokoškolské reformy, nedostatek peněz ve školství i otázka platů učitelů v Česku. Více o školské problematice najdete zde.
Od roku 2008 k lednu roku 2013 ubyly v Pardubickém kraji čtyři tisíce studentů. Vedení Pardubického kraje proto začalo uvažovat o slučování středních školy a učilišť. Hejtmanství by tím ušetřilo i za pronájem budov. Některé školy ale vyjádřily se slučováním nesouhlas, a to zejména kvůli obavám, že poklesne kvalita výuky.
Málo peněz ve školství se odráží i na platech učitelů, které jsou dlouhodobě na velmi nízké úrovni, což přispívá i k nízké atraktivitě profese. Kvalita učitelů přitom výrazně ovlivňuje úroveň vzdělanosti, a tím i budoucí růst kvality života v zemi. Exministr školství Josef Dobeš proto v roce 2010 prosadil zvýšení nástupního platu učitelů z 15 tisíc na 20 tisíc korun. Podle zprávy OECD Česká republika v roce 2010 vynaložila na vzdělávání v průměru jen 4,7 procenta HDP, což je méně než například Island, Dánsko, Polsko, Portugalsko nebo Itálie.
Erik Knajfl o tématech Pardubického kraje (zdroj: ČT24)
Česká televize pozvala do volební debaty ČT lídry stranických kandidátek na základě průzkumu agentury STEM/MARK a Median, která pracovala s reprezentativním vzorkem dospělé populace Pardubického kraje. Ve výzkumu odpovídalo 1 026 respondentů. Celkový počet respondentů, kteří vstoupili do výpočtu volebního potenciálu stran, je 788. Výzkum probíhal v období 19. až 25. září 2013.
- VELIKOST STATISTICKÉ CHYBY: Statistická chyba zisku volebního potenciálu uvedených stran se pohybuje v rozmezí od ± 1,5 % u strany s nejnižším zobrazovaným potenciálem až po ± 3,5 % u strany s nejvyšším potenciálem.
Výsledkem průzkumu je odhad aktuálního volebního potenciálu, nejedná se o odhad či predikci výsledků voleb.
DEFINICE VOLEBNÍHO POTENCIÁLU:
Aktuální volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Součet volebních potenciálů stran je více než 100 %. Respondent, který se rozhoduje (například) mezi dvěma stranami a vážně zvažuje jejich volbu, je jejich potenciální volič a vstupuje tak do volebního potenciálu obou stran. Volební potenciál je nutno chápat pro každou stranu odděleně.