Olomouc - Mumie, rakve, skarabeové - olomoucké Vlastivědné muzeum se proměnilo v pokladnici starověkého Egypta. Součástí velkolepé výstavy, jež je nejdražším projektem muzea za posledních třicet let, je sbírka Josefa Ferdinanda Habsburského, kterou Olomouc dříve vlastnila.
Egyptské poklady v Olomouci: Mumie koček i erotické předměty
O životě a smrti starých Egypťanů jsou dnes odborníci díky moderní technici schopni říct mnohé. Na olomoucké výstavě upoutají návštěvníky z posledních věcí Egypťanů především mumie. Nejstarší je mumie malého chlapce. Kuriozitou pak mužská rakev, ve které badatelé našli ženu. „Druhořadé využívání rakví bylo běžné. Původní mumie byly vyjímány a rakev byla připravena pro dalšího majitele,“ vysvětlila Ivana Koucká z Univerzity Palackého.
- Poklady starého Egypta autor: Luděk peřina, zdroj: ČTK
- Poklady starého Egypta autor: Luděk peřina, zdroj: ČTK
Egypťané nemumifikovali jen lidi, ale i zvířata, hlavně kočky, které byly posvátné. A také paviány, kachny nebo krokodýly. Kromě mumií si návštěvníci mohou prohlédnout i řadu předmětů mapující život ve starověkém Egyptě, jsou mezi nimi i erotické předměty. Unikátní jsou skarabeové se jmény egyptského faraona Amenhotepa III. či vešebty (sošky z pohřební výbavy) z královské skrýše.
- Poklady starého Egypta / polychromovaná dřevěná plastika šakala z 1. tisíciletí autor: Luděk peřina, zdroj: ČTK
- Poklady starého Egypta / vápencová kanopa z Třetí přechodné doby (1069-715 p. n. l.) autor: Luděk peřina, zdroj: ČTK
Většina exponátů pochází ze sbírky, kterou muzeu v Olomouci věnoval rakouský arcivévoda Josef Ferdinand Habsburk. „Šlechticové z jeho roku byli velkými mecenáši egyptských výprav. Cennosti vozili hlavně z cest za lovem zvěře,“ doplnil ředitel Vlastivědného muzea Břetislav Holásek. Arcivévoda sbírku zakoupil při návštěvě Egypta v roce 1903. Obsahuje předměty z největších archeologických objevů učiněných v Egyptě v druhé polovině 19. století. V roce 1981 byla sbírka převedena do Náprstkova muzea.
Jedním z nejcennějších lákadel výstavy jsou osobní dopisy archeologa Jeana-Francouise Champolliona, který jako první v roce 1822 rozluštil egyptské hieroglyfy, a egyptologa Ippolita Roselliniho. „Jsou adresovány Leopoldu II. Toskánskému, protože on financoval cestu těchto učenců. Informují ho, jak byli v Egyptě přijati a co viděli,“ upřesnil Filip Hradil z Vlastivědného muzea.
Vlastivědné muzeum vystavuje olomoucké poklady (zdroj: ČT24)
Výstavu Poklady starého Egypta připravovalo olomoucké muzeum ve spolupráci s Náprstkovým muzeem (patří pod Národní muzeum), kde je sbírka stále uložena. Na 150 exponátů nevyčíslitelné hodnoty si zájemci mohou prohlédnout do poloviny března příštího roku.