Prvorepublikový pomník z Heřmanova byl sedmdesát let pod zemí

Heřmanov - Staronovou dominantu mají už několik dní v Heřmanově na Žďársku. Na místní náves se vrátil prvorepublikový pomník věnovaný prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi a někdejšímu ministerskému předsedovi Antonínu Švehlovi. Za války se ztratil, místním se ho podařilo najít až letos.

Když se v roce 1936 v Heřmanově slavnostně odhaloval kamenný monolit věnovaný tehdejšímu prezidentovi T. G. Masarykovi a bývalému trojnásobnému předsedovi vlády Antonínu Švehlovi, byla to velká sláva. Nikdo přitom netušil, že pomník na svém místě vydrží jen čtyři roky. 

Pomník musel být z heřmanovské návsi odstraněn v roce 1940. V zemi pak zůstal dlouhých třiasedmdesát let. Němci se totiž za druhé světové války snažili po celé zemi zničit vše, co připomínalo samostatné Československo. Vysočina nebyla výjimkou. „Mohli bychom tady jmenovat desítky odstraněných symbolů češství - ať to byly pomníky legionářům, pomníky padlým v první světové válce,“ uvedl jihlavský historik Zdeněk Jaroš. 

Hovoří starostka Heřmanova Pavla Chadimová (nez.) (zdroj: ČT24)

Tehdejší obyvatelé Heřmanova stihli svůj pomník zakopat do země a ochránili ho tak od úplného zničení. Léta zůstal v zapomnění, místní si na něj vzpomněli až letos, když museli pokácet staré nemocné lípy v těsném sousedství bývalého pomníku. „Mezi lidmi se říkalo, že tam něco zakopaného bude, ale nikoho nenapadlo to odkrýt,“ vysvětlila starostka Heřmanova Pavla Chadimová (nez.).  

A tak místní lidé vzali lopaty a začali hledat. Úspěšně. „Kámen byl zakopaný přesně před soklem asi dvacet centimetrů v zemi,“ dodala starostka. 

Pomník byl téměř nepoškozený, chyběla pouze destička s původním nápisem. Ta se sice nedochovala, v místní školní kronice ale zůstal záznam včetně znění textu. Starostka proto nechala vyrobit repliku pamětní desky, aby byl pomník kompletní. Místní doufají, že tentokrát už pomník na svém místě vydrží déle, než pouhé čtyři roky, jako po svém prvním odhalení.

Vydáno pod