Brno - Löw-Beerova vila je po vile Tugendhat druhý historický dům nad lužáneckým parkem, který prochází kompletní rekonstrukcí. Tu doprovází i restaurátorský průzkum, při němž pracovníci narazili na několik míst vyžadujících změnu plánu. Projekt se tak prodraží o dva a půl milionu.
Oprava Löw-Beerovy vily se prodraží
Rozsáhlé lešení, vířící se prach a zvuk vrtačky – tak vypadá po půl roce oprav Löw-Beerova vila. Prozatím se stavbaři zabývali především rozsáhlou zemní vlhkostí, která objekt trápí. Po úvodních pracích ale objevili i další místa, kterým musí věnovat pozornost. „Původní obklady si nechali Löw-Beerové udělat v tomto tmavém, plném profilu a během restaurátorského průzkumu byly nalezeny nové kazety – secesní, vyřezávané,“ popsal technický dozor investora Martin Luňáček.
Kromě výplně zábradlí rekonstrukci prodražuje i statika schodiště, oprava venkovní zídky, střešní práce nebo objev vzduchotechnických kanálů, kvůli nimž se musí dělat silnější podlaha. „Vzhledem k tomu, že při rekonstrukci vily došlo k novým zjištěním, musely být rozšířeny stavební práce o částku dvou a půl milionu korun. V současné chvíli tedy náklady činí 43,5 milionu korun, Nepřekračují však plánovanou částku, která byla původně uvažována,“ ujistila mluvčí Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková.
Hovoří Jaromír Hanák z Muzea Brněnska (zdroj: ČT24)
Všechny stavební i restaurátorské práce by měly být hotovy do příštího roku, včetně připravované expozice. „Protože se nedochoval původní mobiliář, neexistují žádné fotografie nebo plány, bude expozice dokumentovat život rodiny velkoprůmyslníka a příslušníka velkoburžoazie,“ vysvětlil Jaromír Hanák z Muzea Brněnska.
Slavnější sousedka Löw-Beerovy vily
Löw-Beerova vila je v těsném sousedství slavnější vily – Tugendhat. Původně jeden pozemek spojující obě vily dnes dělí plot na dvě samostatné zahrady. „Uprostřed stojí někdejší celnice. Tento domeček bude symbolicky spojovat vilu Tugendhat a Löw-Beerovu vilu, někdy v budoucnu to bude zřejmě propojeno úplně,“ dodal Hanák.
Kdo byli Löw-Beerovi
Löw-Beerovi patřili k rozvětvené židovské německé rodině průmyslníků, kteří se na Moravě usadili už v 17. století a výrazně se podíleli na rozvoji průmyslu v tomto kraji od počátku 19. století až do vypuknutí 2. světové války. Mezi dvěma světovými válkami měli značný vliv na industrializaci Československa. Na území někdejší monarchie a později Československé republiky vlastnili a provozovali řadu textilních továren, cukrovarů a cementáren. Nejznámější byly továrny na výrobu vlněných látek v Brně a v nedaleké Svitávce.
Secesní vilu z let 1903-1904 na ulici Drobného 22 (dříve Sadová-Parkstrasse) si dal postavit brněnský textilní průmyslník Moritz Fuhrmann. Dům od něj roku 1913 koupil Alfred Löw-Beer. Vilu navrhl zřejmě vídeňský architekt Alexandr von Neumann. Součástí domu byl rozlehlý pozemek s vinohradem a zahradou, který stoupal až k ulici Černopolní. Právě zadní část zahrady, která směřuje ke zmíněné ulici, daroval 15. března 1929 Alfred Löw-Beer své dceři Gretě Tugendhatové, aby si na ní mohla postavit rodinný dům. V červnu 1929 tak na horním konci bývalé zahrady začala vznikat legendární vila Tugendhat.
Rodina Löw-Beerů doplatila na svůj židovský původ, druhou světovou válku téměř nikdo z nich nepřežil. Vilu zabavilo gestapo, které si v jejích zdech zřídilo své sídlo. Po válce připadl dům státu a od 60. let až do rekonstrukce plnil funkci ubytovacích prostor pro studenty.