Praha – Darovací smlouva, kupní anebo zápůjčka. Nový občanský zákoník přináší od ledna 2014 změny u smluv, které již známe, ale i smlouvy úplně nové. Věnovat se budeme v tomto díle OBČANA ZBLÍZKA hlavně kupní smlouvě. Zachovává občanský zákoník 24 měsíční záruční dobu? A jaká vedlejší ujednání si můžeme domluvit?
OBČAN ZBLÍZKA: Všechny novinky u smluv, které jste chtěli znát
Začněme zlehka - darováním. Darovací smlouvou převádíme vlastnické právo k věci na jinou osobu, která takový dar přijme, a to bezplatně. Nový občanský zákoník úpravu této rozšířené smlouvy rozvádí. Ve většině případů nám stačí ústní smlouva (jednoduše se na darování domluvit). Písemně musíme darování upravit, když jde o věc zapsanou ve veřejném seznamu (například v katastru nemovitostí). Sepsat se musí i případ, kdy si dar hned nepředáte.
Příklad: Domluvím se s kamarádem, že mu daruji své ojeté auto, které mám odstavené na venkově, a on s tím souhlasí. Darovací smlouva vznikne sepsáním a od toho okamžiku mě zavazuje a dar mu přenechat musím. Pokud bych kamarádovi pouze ústně „slíbil“, že mu auto daruji, měl by nárok maximálně na náhradu nákladů, které v souvislosti se slibem vynaložil (například pořízení garážového stání) a auto mu nakonec darováno nebylo. Písemná forma tak chrání obdarovaného.
Darování je následně možné odvolat. Dříve to mohlo být jen pro „nevděk“ obdarovaného (tedy třeba hrubě urážlivé chování vůči osobě, která nás obdarovala), nově může být dar odvolán též z důvodu finanční nouze dárce (pokud nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo dětí apod.). Nově je možné i darování pro případ smrti, které dnešní úprava zakazuje. Takové darování se bude posuzovat jako odkaz. Když se dárce výslovně vzdá práva dar odvolat a vydá nám o tom listinu, bude to „jen“ darování a není nutné myslet na dědice.
Kupní smlouvy
Naprosto nejpoužívanější typ smlouvy bude po Novém roce bez výraznějších změn. Pro podnikatele je dobrou zprávou to, že se bude vycházet z dosavadní úpravy obsažené v obchodním zákoníku. Přesto změny nalezneme. Smlouva musí mít písemnou formu, když se jedná o nemovitost anebo když to jedna ze stran požaduje. V ostatních případech opět stačí pouze ústní forma. Každopádně je vždy lepší mít smlouvu v písemné formě. Třeba už kvůli případnému dokazování - ústní ujednání se dokazuje komplikovaně. Toho se drží i drtivá většina obchodníků. S prodejcem, který by vám prodal zboží pouze ústně, se setkáte jen výjimečně.
Kupní smlouva je podmíněna přítomností peněz. Když předám sousedovi svou sekačku a on mi za to dá peníze, jde o kupní ujednání. Pokud by mi za to dal šest slepic, jedná se o směnu, což je jiný smluvní typ.
Novinkou je, že nebezpečí škody (typicky to, že se věc rozbije) na nás přechází až okamžikem převzetí věci. Ulehčí to situace, kdy vám dorazí kurýrem zničená krabice. Dnes mohli mít prodejci totiž sjednáno, že na nás odpovědnost přechází už koupí. Pak by se nárok musel vymáhat na přepravci spolu s dokazováním, že věc opravdu poškodil on.
Nový občanský zákoník také rozšiřuje vedlejší ujednání. Tedy ujednání, které si mohu domluvit a tím upravit svou smlouvu tak, aby mi lépe vyhovovala. Zákoník jich upravuje sedm - výhradu vlastnického práva, zpětnou koupi, předkupní právo, koupi na zkoušku a cenovou doložka známe už dnes. Novinkou je výhrada zpětného prodeje a výhrada lepšího kupce.
Výhrada zpětného prodeje - kupuji si od kolegy televizi a ve smlouvě si vymíním, že mu televizi prodám zpět (jedná se o obdobu zpětné koupě, kolegovi vrátím věc v nezhoršeném stavu a on mi vrátí kupní cenu). Výhrada lepšího kupce – mám jako prodejce právo dát přednost lepšímu kupci, přihlásí-li se takový v určené lhůtě.
Pokladna
Změny v kupní smlouvě v novém zákoníku se dotknou také odpovědnosti prodávajícího za vady prodané věci. Práva kupujícího se nově budou určovat podle toho, jak zásadní vada věci je. Nebude již podstatné, zda jsme si ji pořídili od podnikatele či nikoliv. To pomůže jednotnosti při posuzování vad (dnes se rozlišuje úprava dle občanského a obchodního zákoníku).
Podstatným porušením smlouvy je prodej věci s tak závažnou vadou, o němž prodávající již při uzavření kupní smlouvy věděl. Nebo musel vědět, že kupující by kupní smlouvu neuzavřel, pokud by takovou vadu předvídal.
Pokud vada věci znamená podstatné porušení smlouvy, můžeme požadovat odstranění vady dodáním věci nové, opravou anebo přiměřenou slevu z kupní ceny. Můžeme také odstoupit od kupní smlouvy.
Když ale prodávajícímu po oznámení vad neřekneme, které z výše možných práv uplatníme, hledí se na situaci, jako by došlo k nepodstatnému porušení kupní smlouvy. V takovém případě ale můžeme požadovat jen odstranění vady nebo poskytnutí slevy z kupní ceny.
Příklad: Koupíme pračku. Pokud je buben naprosto nefunkční, máme na výběr řadu možností (chtít pračku novou nebo třeba odstoupit od smlouvy). Když bude ale „jen“ zrezivělý, máme právo buď na opravu, nebo na slevu.
Reklamace
Poněkud problematické může být po Novém roce ustanovení, že nemusíme do doby, než odstraní vady, platit prodávajícímu plnou cenu. Můžeme jí totiž snížit o částku, která odhadem „přiměřeně odpovídá slevě“ – prostě mu zaplatit méně. Jenže „přiměřený odhad“ může v praxi působit problémy. Tady si zřejmě budeme muset počkat na soudy.
Důležité je upozornění, že odpovědnost za vady u věcí, které jsme si pořídili dnes, se budou řídit dnešními předpisy i po 1. lednu 2014.
Bouřlivé diskuze vyvolala otázka, zda zůstane po Novém roce zákonná dvouletá záruka. Ministerstvo tvrdí, že ano. „Celá ta věc je bouří ve sklenici vody. Podstatné aspekty se pro spotřebitele nemění. Dosavadní pojem záruka se pouze nahrazuje pojmem odpovědnost za vady,“ říkal bývalý náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu František Korbel.
Jenže řada advokátů tvrdí, že je zákon nejednoznačný a reklamace se vztahuje pouze na vady, které již existovaly v době převzetí věci. Právník Robert Pelikán uvedl pro server iHned.cz konkrétní příklad: koupíte-li si televizi, která po zapojení nefunguje, můžete ji reklamovat. Pokud se vada projeví do půl roku po zakoupení, považuje se vada za vadu existující při převzetí, ledaže by prodávající byl schopen prokázat, že při převzetí vada neexistovala. Pokud ovšem televize přestane fungovat za rok po prodeji, můžete sice vadu reklamovat, ale museli byste prokázat, že vada existovala již při převzetí. Jasno tak bude až z rozhodování soudů.
Výprosa, pacht a další nové instituty
„Propachtovatel se zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné.“ Tahle poněkud tuhá formulace popisuje institut, který je dnes hojně využívaný, i když ho současné právo neupravuje. Jedná se vlastně o pronájem zemědělské půdy (a zemědělských objektů) anebo pronájem závodu (dnes to upravuje smlouva o nájmu podniku).
Na rozdíl od klasického nájmu se u pachtu předpokládá, že na něm rolník bude skutečně hospodařit, tedy starat se o věc tak, aby mu přinášela zisk. Za takové užívání bude muset platit pachtovné (obdoba nájemného), anebo část výnosu z věci.
Situaci, kdy nám kamarád přenechá například své auto bezplatně k užívání bez termínu, kdy ho máme vrátit, nazývá zákoník „výprosou“. Kamarád v takovém případě může kdykoli přijít a chtít auto zpátky. Výprosa je velmi podobná výpůjčce, kdy umožníme jinému bezplatně a dočasně užívat naši věc, která je „nezuživatelná“ (tedy užíváním fakticky nezanikne).
GALERIE
videogallery_392683
Ostatní změny v „půjčování“ jsou spíše formální. Nově se například půjčce bude říkat zápůjčka (a třeba u úvěru se místo věřitele a dlužníka označí strany jako úvěrovaný a úvěrující). Obě smlouvy lze uzavřít jak ústně, tak písemně.
Změn se dočká i smlouva o zájezdu (dnešní cestovní smlouva). Úprava totiž myslí i na odškodnění za narušení dovolené.
A důležitá poznámka na konec: pracovní smlouva se řídí zákoníkem práce, a ne občanským zákoníkem.
Posledním tématem OBČANA ZBLÍZKA, ve čtvrtek 28. 11., bude druhý nejčastější smluvní typ, smlouva o dílo a také náhrada škody. Pokud máte k tomuto tématu jakékoliv dotazy, pošlete nám je do Poradny.