Ostrava, Praha - Ke Dni lidských práv udělí ostravské občanské sdružení PANT, které popularizuje moderní výuku dějin, už pošesté Cenu Jaromíra Šavrdy. Tentokrát vybralo Emílii Machálkovou, jejíž život poznamenala genocida romského obyvatelstva za 2. světové války. Je to pamětnice, která má co říct. Její vzpomínky jsou cenné i vzhledem k rostoucímu napětí mezi většinou české společnosti a romskou menšinou. Emílie Michálková převezme cenu v pražské knihovně Libri Prohibiti v Praze 2. prosince.
PANT udělí Cenu Jaromíra Šavrdy romské pamětnici Emílii Machálkové
„S paní Emílií spolupracujeme od roku 2006. Navštěvuje naše historické semináře, na kterých studentům poodkrývá nepříliš známé skutečnosti z historie Romů na našem území,“ uvedl Petr Šimíček z občanského sdružení PANT a učitel dějepisu na Gymnázium Olgy Havlové v Ostravě-Porubě.
„Procítěně vzpomíná na své dětství za první republiky, na bezproblémový život romské rodiny na jihomoravské vesnici i na české kamarády. Líčí narůstající pocit ohrožení romských obyvatel za protektorátu či první transporty příbuzných do koncentračního tábora,“ řekl Šimíček. Machálková vypráví, jak byla téměř zázračně ušetřena transportu, jak jí pomáhali čeští kamarádi a sousedé, jak unikla také nacisty nařízené sterilizaci.
Paní Machálková někdy zpívá studentům také písničku o koncentračním táboře v Osvětimi:
„Umí krásně vyprávět a svou laskavostí a životní moudrostí vždy silně zasáhne studenty i učitele,“ řekl Petr Šimíček, který prostřednictvím sdružení PANT propaguje a učí kreativní metody výuky dějin. Když je to možné, zprostředkovává studentům také setkání s pamětníky. „Je to čest, že můžeme studenty na našich vzdělávacích akcích seznámit s touto pozoruhodnou ženou. Díky ní není romský holocaust pro mnohé středoškoláky prázdné slovo,“ dodal.
Logo o.s. PANT
Fašisté zřídili v Československu po roce 1940 speciální tábory pro Romy. Takzvané cikánské tábory byly v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. V nelidských podmínkách tam byly zavřené celé romské rodiny. „Fyzicky náročná práce, podvýživa a smrt tam byly denním pořádku. Propukaly tam epidemii a žádné dítě, které se tam narodilo, nepřežilo,“ uvedl Šimíček. Později nacisté cikánské tábory zrušili, vězně deportovali do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. „Za 2. světové války zahynulo devadesát procent českých a moravských Romů. Podobný osud postihl Romy v celé Evropě. Téma romského holocaustu je však dodnes často tabuizováno,“ zdůraznil Šimíček.
Laureáty ceny pojmenované podle ostravského disidenta a vězně svědomí Jaromíra Šavrdy už jsou Antonín Huvar, Eva Vláhová, Václav Havel, František Zahrádka a Luděk Eliáš.