Zlín – Studenti z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť dnes vyzkoušeli novou mezinárodní čítanku. Cílem knihy Abychom nezapomněli je připomenout hrůzy totality, a to nejen komunistické, ale i nacistické. Publikace obsahuje třicet životních příběhů lidí ze šestnácti evropských zemí. V českém překladu kniha vyšla letos v září.
Mezinárodní čítanka zhmotňuje hrůzy totality
„Geht,“ řekl německy policista patnáctiletému Eduardsovi a jeho staršímu bratrovi Georgsovi stojícím v přeplněném dvoře vězení, „jděte“. To slovo je zachránilo před osudem, jenž potkal 2 749 Židů z lotyšského přístavního města Liepāja, které zavraždili nacističtí popravčí během následujících dnů. Otec chlapců Adolfs Alperovičs byl zastřelen několik dní předtím. To on vymyslel příběh na záchranu své rodiny, podle kterého byla jeho žena Erika německým nalezencem, a tak její dva chlapci byli Židé jen z poloviny. Pomohl fakt, že ani matka, ani chlapci nevypadali podle nacistických měřítek jako Židé.
Ukázka jednoho ze tří desítek příběhů lidí, kteří vzdorovali fašistické nebo komunistické totalitě. Právě jejich výpovědi nabízí nová publikace Abychom nezapomněli. Obsahuje příběhy Židů, katolíků i muslimů, sedláků, učitelů i vojáků, lidí z celé střední a východní Evropy včetně Ukrajiny, Rumunska a pobaltských zemí.
Autoři představují knihu na středních školách v celé České republice, pokud o ni školy projeví zájem. Tak jako dnes dopoledne, kdy dorazili do jednoho ze zlínských gymnázií. Spolu s nimi přijel i jednaosmdesátiletý Oldřich Dřevojánek. Když jeho rodina přišla počátkem 50. let o majetek, chtěl osmnáctiletý mladík utéct přes řeku do Rakouska a dál do Kanady. Padl ale do rukou pohraniční stráži. Tak začala jeho pouť po věznicích a lágrech. „Žádné denní světlo jsem neviděl, kdy je noc, kdy je den. A neviděl lidskou tvář,“ svěřil se bývalý politický vězeň.
Za Platformu evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová (zdroj: ČT24)
Oldřich Dřevojánek zažil šikanu od dozorců, v uranových dolech přišel o prst, sloužil u takzvaných černých baronů. Při vyprávění ho ale rozplakala až vzpomínka na ženu, se kterou svá životní trápení sdílel. Jeho silný příběh zaujal i školáky.
Na vzniku mezinárodní čítanky o totalitě se podílelo dvacet státních i nevládních institucí z patnácti zemí světa. Z knihy dnes studentům předčítali i herci. Ústy herečky Národního divadla Brno Terezy Groszmannové zazněl třeba příběh ukrajinské učitelky, která riskovala život při sepisování tajných deníků během uměle vyvolaného hladomoru na Ukrajině. „Pondělí 9. ledna 1933. Hrůzy hladu se šíří Charkovem. Unášejí se děti a prodávají se salámy vyrobené z lidského masa,“ předčítala herečka.
Třicet svazků knihy Abychom nezapomněli dostalo zlínské gymnázium darem. Publikaci doplňují i krátké animované filmy podle svědectví pamětníků. Čítanka proti totalitě by se ještě do konce roku měla objevit i na pultech knihkupectví.