Brno – Co má největší vliv na zdraví dětí? Na tuto otázku se snaží odpovědět dlouhodobý výzkum vědců z Masarykovy univerzity. Během dvaceti let vyplnilo sedm tisíc rodin přes 200 tisíc dotazníků. Výzkum je svým rozsahem ve střední a východní Evropě jedinečný.
Univerzita vyhodnotí dvacet let trvající výzkum rodin
Od těhotenství matky až do dospělosti sledovali vědci z brněnské Masarykovy univerzity sedm tisíc dětí narozených v letech 1991 a 1992 na jihu Moravy. „Sbírána data umožňují hlubší poznání vlivu biologických, psychologických, sociálních, ekonomických a environmentálních faktorů včetně jejich kombinací na zdraví dětí a adolescentů,“ vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Výsledky studie by měly pomoci pro prevenci a sloužit ke zvyšování kvality života populace.
Podrobné výsledky výzkumu najdete zde.
Význam této studie spočívá podle jejího koordinátora Lubomíra Kukly mimo jiné v provázanosti dat z různých zdrojů a období. Dlouhodobě detailně studuje nejen děti, ale i jejich rodiče. „V regionu střední a východní Evropy, který trpí nedostatkem podobných dat, je studie svým rozsahem a délkou trvání jedinečná,“ dodala Fojtová. Anonymizovaná data z více než dvou set tisíc dotazníků mohou být pro vědce zdrojem cenných informací o tom, jaká je generace 90. let, v čem vyrůstala a co ji formovalo. Mohou se ale také stát základem pro vznik navazujících studií.
Na co se výzkum zaměřil?
Prostřednictvím 74 dotazníků a 6 klinických vyšetření byly sledovány tyto hlavní faktory:
- Biologické faktory: celkový zdravotní stav dítěte, rodičů a prarodičů, průběh těhotenství a porodu, psychomotorický vývoj novorozence a kojence
- Faktory zdravotní péče: očkování a jiná preventivní opatření
- Psychologické faktory: celkový psychický stav dítěte a rodičů, rizikové chování obou generací
- Sociální a ekonomické faktory: typ bydlení včetně vybavení domácnosti, vzdělání a zaměstnání, životní styl rodiny včetně výživy
- Faktory životního prostředí (environmentální faktory): používání chemických látek v domácnosti, domácí mazlíčci, kvalita životního prostředí rodiny (hluk, prach, vlhkost, teplota)
Díky výzkumu už vědci například zjistili, že nejrůznější redukční diety začínají být pro děti a mladé lidi aktuální s nástupem puberty a většinou je drží dívky a děti narozené jako druhé v pořadí.
Kde se studie vzala?
Evropská studie těhotenství a dětství ELSPAC (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood) byla iniciovaná v 80. letech 20. století Světovou zdravotnickou organizací v šesti evropských zemích. V České republice sleduje tato studie 5 738 dětí narozených v Brně a 1 851 dětí narozených ve Znojmě.
Vydáno pod