Díla Aloise Fišárka, Bohuše Čížka, Oldřicha Lasáka nebo Jana Šafaříka jsou asi největší klenoty, které prostějovská radnice nakoupila. Jedno mají společné, jejich autoři se narodili v Prostějově. „Všechna ta díla nebo autoři by měli mít nějaký vztah k Prostějovu, aby to mělo nějakou logiku, systém,“ uvedla mluvčí prostějovského magistrátu Jana Gáborová.
Hlavní dominanty města, například radnice nebo muzeum, jsou motivy, které se na obrazech s prostějovskou tematikou objevují nejčastěji. Prostějovští radní začali nakupovat umění už za první republiky. Město se proto rozhodlo v této tradici pokračovat, každoročně má komise pro nákup uměleckých děl k dispozici kolem půl milionu korun. „Já jako opozice to schvaluji, půl milionu není v 800 milionovém rozpočtu takový problém,“ myslí si zastupitel Josef Augustin (KSČM). „Prostějov je jedno z mála měst, snad jediné v České republice, které nakupuje umění. V současné době, kdy muzea, zvláště regionální ústavy, mají málo prostředků na nákup exponátů, to Prostějov nahrazuje,“ tvrdí soudní znalec a obchodník se starožitnostmi a uměním Miroslav Macík.
Reportáž Martiny Tlachové
Město ovšem nemá žádnou galerii. Kdy se ji podaří vybudovat, zatím nikdo netuší. Diskutovat se o tom začne až příští rok. „Je lépe mít připravenou expozici, a až pak mít objekt, do kterého ji umístit,“ vysvětluje Miroslav Macík.
Podle odborníků je zatím místo v suterénu prostějovského magistrátu zvolené dobře. Obrazy jsou ve speciálních bednách, v místnosti se stálou teplotou.
