„Padělky, které vydával za originály, prodával prostřednictvím galerií, aukcí či osobně,“ uvedla kriminalistka Lenka Burdigová. Některé falzifikáty byly tak zdařilé, že to nepoznali ani znalci a označili je za pravé.
Reportáž Jiřího Loučky
Z padělatelství se zodpovídá osmačtyřicetiletý muž z Chomutova. Policisté se o něm dozvěděli ze dvou zdrojů. Obrátil se na ně muž, který chtěl koupit obraz, pak ale zjistil, že to je padělek. Od znalců obrazů i dědiců nežijících malířů se poté dozvěděl, že na trhu se objevilo více podezřelých děl.
Padělatele malování bavilo, byl to jeho koníček a věnoval se mu zodpovědně. Studoval své vzory a snažil se malovat stejně jako oni. Maloval na stará plátna, která sháněl v bazarech. Používal tempery, které překrýval akrylátovým lakem. „Tím vytvořil dojem, že obrazy jsou malované olejovými barvami,“ doplnila kriminalistka. Uvedla, že pro větší věrohodnost patinoval obrazy prachem z vysavače.
Padělky muž prodával prostřednictvím galerií v Praze, Zlíně či Vsetíně. Ve své dílně vyráběl například obrazy valašských malířů Karla Hofmana, Františka Podešvu nebo Aloise Schneidera. "Na dotazy, jak k obrazům přišel, tvrdil, že je sehnal v Čechách, kde o tyto autory, na rozdíl od regionu, není velký zájem,“ vysvětlovala kriminalistka. Plátna i tak prodával podezřele levně. „Pokud by byly pravé, měly by hodnotu jedenácti milionů korun,“ dodala policistka.
Kriminalisté teď také prověřují, jakou roli měli v případu znalci, kteří zpracovávali odborné posudky a nic nepoznali. Kriminalisté se domnívají, že mezi lidmi může být mnohem více padělků tohoto samouka. Obracejí se proto na všechny, kteří si v posledních letech koupili obraz některého z regionálních umělců a nejsou si jisti jeho pravostí, aby se obrátili na policii.