Třinec – Rada vlády pro národnostní menšiny dnes zasedala v Třinci. Věnovala se aktuální problematice v životě menšin na Těšínsku. Prostor dostali především Poláci, kterých žije v regionu nejvíce.
Rada vlády pro národnostní menšiny zasedala v Třinci
Zničené česko-polské tabule jsou už minulostí. Podle Rady vlády pro národnostní menšiny se nevraživé nálady některých obyvatel pomalu uklidňují. Potvrzují to i v Hnojníku, kde si s vandaly zažili své. „V letošním roce se nám to stalo jen dvakrát. Počítáme s tím, že příští rok bude ještě lépe,“ doufá předseda Výboru pro národnostní menšiny Karel Vitásek. „Myslím, že obyvatelé si na to zvykli. Možná chyběla nějaká vysvětlující kampaň, která by zdůraznila, že jde o evropský standard, že to není produkt nějaké polské nacionální politiky,“ myslí si předseda Kongresu Poláků v České republice Józef Szymeczek.
Právo na cizojazyčné cedule mají obce s více než 10 procenty obyvatel hlásících se k jedné národnostní menšině, kterých je v Moravskoslezském kraji jedenatřicet. „Pokud menšina nepožádá o zavedení dvojjazyčných tabulí, obec nemá povinnost sama tyto kroky iniciovat,“ vysvětluje Józef Szymeczek.
Reportáž Alexandry Přečkové (zdroj: ČT24)
Zatímco zavádění dvojjazyčných nápisů začalo teprve před několika lety, má například polské národnostní školství na Těšínsku už zhruba stoletou tradici. I o něm dnes byla řeč. „Je podstatné, aby se tyto historické menšiny, jako je ta polská, cítily dobře. A výchova ve vlastním jazyce je jeden z nejdůležitějších elementů dodržení identity,“ uvádí ministr zahraničních věcí v demisi Jan Kohout.
Pokud jde o příslušnost k cizí národnosti, je v Moravskoslezském kraji podle údajů z posledního sčítání lidu v roce 2011 nejpočetněji zastoupena právě polská menšina. Polskou národnost uvedlo přes 28 tisíc občanů.