Starý nábytek, vysloužilé spotřebiče, ojeté pneumatiky nebo stavební suť. Všechny tyto věci mohou Brňané odevzdat ve čtyřiceti sběrných střediscích po celém městě. Přesto stále častěji volí jiné řešení: odložení těchto předmětů k běžné popelnici. „Tyto skládky vznikají především na sídlištích u kontejnerových stání a představují zhruba 70 procent objemu černých skládek,“ potvrdil starosta městské části Brno-Líšeň Břetislav Štefan (ČSSD).
Za svoz takto odložených věcí letos zaplatí Brno přes šest set tisíc korun. Další statisíce na jejich odstranění potom musí z rozpočtu vyčlenit i jednotlivé městské části. „Městská část Líšeň ročně utratí za černé skládky půl milionu, přes tři sta tisíc jsou černé skládky, které vznikají u kontejnerových stání,“ dodal líšeňský starosta.
Hovoří starosta MČ Brno-Líšeň Břetislav Štefan (ČSSD)
Nelegálně se lidé odpadu zbavují i v okolí Brna nebo v chráněných územích na jižní Moravě. Velkých skládek tam sice mají míň, podél cest ale přibývá odhozených pytlů s běžným odpadem. Z takové hromady se pak časem snadno stane menší skládka. „Ta skládka tady vznikla asi před týdnem a tady přibyla další,“ ukázal štábu české televize jedno z bolavých míst obyvatel brněnské Líšně. Zlozvyk přidávat k odhozeným odpadkům další, trápí i správce chráněných území. „Rychlé odstranění takovýchto míst z krajiny je velmi podstatné, aby nevznikaly základy větších skládek v domnění, že tady můžu odkládat, když už tu někdo něco vyhodil,“ uvedl zástupce vedoucího správy CHKO Pálava Jiří Matuška.
K rychlejšímu odstranění černých skládek přispívá třeba projekt ZmapujTo. Díky němu mohou lidé za pomoci jednoduché aplikace skládku nahlásit a upozornit na ni příslušnou obec. Jen na Brněnsku jich letos takto nahlásili přes dvě stě.
