Brno/Ostrava - Den svatého Štěpána je jako závěrečná část vánočních svátků spojen především s koledou. Tradice štěpánské koledy pochází ještě z pohanských časů, kdy se věřilo, že z darů, které si koledníci vyslouží, se dá vyčíst osud. S nástupem křesťanství se z koledy stala ale zábava dětí a dnes ji dodržují hlavně na vesnicích. Že koledování nepatří jen na venkov, dokázali koledníci v Ostavě-Porubě, kteří neváhali s písničkou vyrazit i na místní sídliště. V Brně zase dnes mysleli na lidi bez domova, dobrovolníci z komunity Sant´Egidio pro ně připravili sváteční oběd.
Koleda, koleda, Štěpáne, znělo Ostravou
Do ostravských ulic vyrazili dopoledne koledníci. Ke druhému svátku vánočnímu totiž patří tradice štěpánské koledy a že se nedrží jen na vesnicích, dokázali členové Dětského souboru Heleny Salichové v Ostravě, kteří obcházeli obyvatele části Poruba.
- „Já jsem chtěla, abychom s dětmi vyzkoušeli zase nějakou další tradici, abychom to tak nějak obnovili, zkusili si, jaké to dříve bylo, když chodili po té dědině od domu k domu,“ řekla vedoucí souboru.
Dvanáct koledníků vyrazilo už krátce po osmé ráno. V tradičních krojích, s dlouhými copy ve vlasech a s košíky je nešlo mezi paneláky přehlédnout a to, že si jdou pro výslužku, dávali hlasitě najevo zpěvem.
Štěpánští koledníci v Ostravě (zdroj: ČT24)
Dnešek si křesťané připomínají mučednickou smrt svatého Štěpána. Ten byl za to, že uvěřil v Ježíše Krista a svou víru také vyznal, roku 33 před hradbami Jeruzaléma ukamenován a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem.
Lidé bez domova poobědvali v Brně svíčkovou
Oběd pro lidi bez domova dnes připravili dobrovolníci z komunity Sant´Egidio. Jako každý rok uvařili svíčkovou pro lidi bez přístřeší. Letos jich na slavnostní oběd dorazily dvě stovky. Bezdomovci dostali jídlo i malé dárečky. Oběd se rozdával také na faře kostela svatého Jakuba.
Charitativní oběd pro lidi bez domova
„Podle posledního sčítání je v Brně na ulici 1 500 lidí,“ vypočítal Jan Bílek z brněnské organizační skupiny Sant´Egidio, která pomáhá oběd pro bezdomovce uspořádat. Jako menu se podávala polévka s knedlíčky, svíčková a moučník. Na slavnostní tabuli nesmělo chybět vánoční cukroví nebo tradiční vánočka. Lidi bez přístřeší pozdravil i generální vikář brněnské diecéze Jiří Mikulášek.
Kromě teplého jídla získali bezdomovci i malý dáreček. O příjemnou drobnost se postaraly dvě farnosti z Dubňanska, jež dárky pro lidi bez přístřeší pomáhají shánět. V teple restaurace mohou bezdomovci posedět až do odpoledních hodin. „Na tuto věc se nám vždy podaří sehnat sponzory, hlavně ale musíme poděkovat brněnské diecézi,“ připomenul za komunitu Sant´Egidio Jan Bílek.
Podobou akci pořádá komunita i v Praze, kam včera dorazily tři stovky lidí bez domova.
Vstup Zuzany Neuvirtové z charitativního oběda (zdroj: ČT24)
Dobrovolníci se takto starají o lidi bez domova už osm let. Peníze získávají například díky darům. Kromě sponzorů přispívají na akci i restaurace, které dobrovolně uvaří třeba jen za cenu surovin. Lidé na oběd zase sami nosí cukroví.
Restaurace Živá voda se už několik let zapojuje do projektů teplých jídel pro lidi bez domova. Byla jedním z prvních gastro podniků v Brně, které začaly poskytovat nesnězená polední menu pro dobré účely. V západních zemích je taková praxe běžná. V Německu se jídlo z restaurací a jiných gastronomických zařízení nesmí vyhazovat do komunálního odpadu, ale pouze do speciálních popelnic. Pro restaurace je pak výhodnější jídlo bezdomovcům darovat. V Brně se postupně k myšlence jídla pro lidi bez přístřeší přidávají i další restaurace.
Více o projektu Meníčka pro bezdomovce zde na webu.
Dnes si křesťané připomínají mučednickou smrt svatého Štěpána
Štěpán byl jedním ze sedmi mužů, kteří byli na návrh dvanácti apoštolů zvoleni prvotní křesťanskou církví v Jeruzalémě, aby plnili sociálně-charitativní úkoly. Štěpán, jmenovaný jako první, měl v kruhu těchto sedmi mužů asi podobné vedoucí postavení jako Petr mezi apoštoly. Štěpán, muž plný víry a Ducha svatého, jak ho charakterizuje biblický text, později nevystupuje jako pečovatel o chudé, ale nadšeně hlásá o všem novém, co přináší křesťanství.
Slavení druhého svátku vánočního má ale i svou pohanskou podobu: tento den totiž kdysi začínal rok a měnila se i služba čeledínů a děveček. Odtud tak pramení pořekadlo „Na Štěpána není pána“. Na Štěpána rovněž končí vánoční půst a začíná veselí.
České Vánoce - vánoční zvyky
K charakteristické atmosféře venkovských Vánoc patřilo pastýřské vytrubování. Právě pastýři si totiž jako obecní zaměstnanci chodili dům od domu pro výplatu. „Koledou se obecně otevřel veselý čas Vánoc. V minulosti se v řadě míst konaly různé jesličkové hry - malá divadelní představení, kde v jednoduchém ztvárnění vystupovali vedle Svaté rodiny a andělů i pastýři, často humorně se dohadující o cestě do Betléma,“ uvádí Jiřina Langhammerová z Národopisného muzea v Praze v knize Lidové zvyky. Podle ní mají původ v žákovských hrách, předváděných o Vánocích v církevním i světském prostředí od dob středověku.
Dary dostával i dobytek. Pro krávy a koně to byly oplatky se zapečeným lístkem petržele, trocha medu, chleba, ovoce i sůl. Slepice dostaly zrní, které bylo při štědrovečerní večeři pod ubrusem, houser i kohout byli poděleni česnekem. Hospodáři obdarovávali i stromy, mlynáři zbytky jídla házeli mlýnu a pile.