Brněnské podzemí skrývá další neprobádaná místa

Brno – V brněnském podzemí jsou ještě stále neprobádaná místa. Poslední sérii objevů popsal odborník na brněnské podzemí Aleš Svoboda ve své už třetí knize na toto téma. Mezi nedávno objevené prostory patří například podzemí Minoritského kláštera nebo odvodňovací stoka ze Špilberku, která odborníky navedla i k místu, kde byl ve středověku most přes městský příkop.

To, co vypadá jako jeden z mnoha kanálů v centru Brna, je ve skutečnosti vstup do brněnského podzemí. Odborník Aleš Svoboda, který se brněnským podzemím už léta zabývá, pod městskou dlažbou objevil v roce 2002 další neprobádaný prostor. „Je to odpadní kanál, který vede pod Opletalovou ulicí, přes Českou, směrem k Moravskému náměstí. Štola byla vytvořena ve druhé polovině 17. století a odváděla vodu ze Špilberského svahu. Byla položena přímo na dno středověkého příkopu,“ popsal Svoboda.

Kanál prochází historickým jádrem města. „Při jeho objevení byly prostory z větší části zaplněné marastem, bahnem a kaly, které sem natekly přípojkami. Byl to opravdu kanál, který odváděl splašky ven z města,“ dodal Svoboda. Při čištění štoly od nánosů bahna našli odborníci i kousek dávného životního příběhu: zlatý snubní prsten. „Pravděpodobně se dostal do kanalizace z nějakého umyvadla při umývání rukou a nakonec skončil na dně stoky. Má vepsané datum 3. dubna 1889 a jméno Jacques Sacré,“ řekl Svoboda.

Brněnským podzemím provází Aleš Svoboda (zdroj: ČT24)

V místě, kde se podzemní štola kříží s Českou ulicí, našli odborníci konstrukci středověkého mostu vedoucího přes někdejší městský příkop. „Je to střední oblouk středověkého mostu. Pilíř jsme objevili při budování pomocné šachty, kterou jsme těžili sediment z kanálu,“ vysvětlil Svoboda. Most měl původně tři oblouky a vedl přímo z jedné z městských bran, která se jmenovala Veselá. „Tato část mostu se dochovala až do dnešních dnů, asi dva metry pod úrovní České ulice,“ uzavřel Svoboda.

S hradebním systémem také souvisí nález jedné z hradebních věží v Solniční ulici s dochovaným systémem střílen. Na ně pak navazovalo předbraní Běhounské brány, objevené v roce 2004 pod parkem u Rooseveltovy ulice. Nová kniha Aleše Svobody popisuje nálezy z let 2006 až 2012. Patří k nim například podzemí Minoritského kláštera s množstvím sklepení a krypt, které byly poprvé po mnoha letech otevřeny a dokumentovány.

Druhé Brno skryté pod Brnem

Jen několik měst v České republice se může pochlubit tak rozsáhlým labyrintem podzemních chodeb, tunelů, štol, krypt a sklepů, jako Brno. Město se nejzajímavější prostory snaží postupně zpřístupnit veřejnosti.

V první etapě byl na podzim 2010 otevřen Mincmistrovský sklep na Dominikánském náměstí. Jedna z nejstarších památek svého druhu se ukrývá necelý metr pod dlažbou náměstí a částečně zasahuje pod budovu Nové radnice. Náměstí, dříve nazývané Rybný trh, bylo ve středověku sídlem řady významných brněnských měšťanů.

Mincmistrovský sklep či „Sklepení domu mincmistrů“ je označení historických sklepních prostorů, objevených při průzkumu brněnského podzemí v roce 1999. Zpřístupněné sklepy představují vývoj Rybného trhu i existenci a zánik původně gotické Královské kaple, která stála ještě začátkem 20. století ve spodní části Dominikánského náměstí.

Ve druhé etapě byly v dubnu 2011 zpřístupněny prostory rozsáhlého Labyrintu pod Zelným trhem. Chodby labyrintu měří 700 metrů a během třičtvrtěhodinové prohlídky návštěvníci zdolají 212 schodů. Trasa je vybavena expozicemi, které lidem přiblíží, jak byly sklepy původně využívány.

Zelný trh patří k nejstarším dochovaným náměstím v Brně. Poprvé je zmiňován počátkem 13. století, kdy nesl název Horní trh, dnešní název pochází z 15. století. Odjakživa byl rušným místem, které žilo každodenním obchodováním. Tamní sklepy vznikaly pod jednotlivými domy už od středověku, nejvíc jich bylo vybudováno v době baroka. Sloužily zejména k uchovávání potravin, zrání piva a vína v sudech i jako úkryt v době válek. Především však byly zázemím trhoveckého života Zelného trhu, který v centru Brna přetrvává už více než 700 let.

V poslední etapě zpřístupnilo město kostnici pod kostelem sv. Jakuba.  V červnu 2012 se tak pro návštěvníky otevřela druhá největší kostnice v Evropě, hned po pařížských katakombách. Hřbitov u kostela sv. Jakuba na dnešním Jakubském náměstí existoval již na počátku 13. století. Stejně jako další městské hřbitovy byl založen uvnitř hradeb, které bránily pozdějšímu rozšiřování. Kapacita brzo přestávala potřebám rostoucího města stačit, proto byl zaveden výměnný systém pohřbívání: po uplynutí 10 až 12 let od pohřbu byl hrob otevřen, ostatky vyjmuty a na stejné místo byl pohřben další zemřelý. Obsah původních hrobů se pak ukládal do speciálních podzemních objektů – osárií neboli kostnic.