Zlín – Přesně před rokem vzplanula 103. budova v baťovském areálu ve Zlíně. Šlo o největší požár v novodobé historii města. Torzo haly teď čeká demolice. Už před Vánocemi šly k zemi jiné tovární budovy: čísla 24, 25 a 26 do dvou až tří let nahradí multifunkční objekt Fabrika. Loni byla v areálu také dokončena stavba tzv. Baťova institutu, do sídla bývalého obuvnického impéria zajíždí i nová linka MHD. Bývalý Baťovský areál prochází v posledních letech výrazným oživením.
Baťovský areál: Srdce obuvnického impéria znovu bije
Multifunkční objekt Fabrika v bývalém baťovském průmyslovém areálu v centru Zlína by se mohl začít stavět na přelomu let 2015 a 2016. Hotový by pak měl být do dvou let. Společnost Cream Real Estate ho postaví na místě továrních budov 24, 25 a 26, dvě z nich už na konci loňského roku začala demolovat. Investice přijde na 100 milionů euro, tedy asi 2,8 miliardy korun. „Půjde o poslední velkou investici ve východní části areálu,“ uvedl jednatel společnosti Cream Martin Jarolím.
V sousedství Fabriky, na místě stávajícího vlakového nádraží, by měl vzniknout nový dopravní terminál.
Reportáž Josefa Kvasničky (zdroj: ČT24)
Co bude Fabrika?
Na místě tří bývalých továrních budov vznikne multifunkční centrum. Asi 60 procent Fabriky zaberou obchodní prostory, zbytek bude využit pro kanceláře, byty, parkování, část bude sloužit také zlínské univerzitě. Pronajímatelná plocha objektu bude přes 50 tisíc metrů čtverečních.
Demolici starých továrních objektů památkáři kritizovali, přikláněli se k celkové rekonstrukci. Podle Jarolíma však budovy byly v havarijním stavu. Bourání čísel 24 a 26 by mělo být hotové na konci ledna, budova 25 by se měla zlikvidovat na jaře. Uvolněnou a vyčištěnou plochu chce Cream využít jako provizorní parkovací plochy, vzniknout by tam mělo sto parkovacích míst.
Centrum Baťovy obuvnické říše
Obuvnický podnik, založený sourozenci Baťovými 21. září 1894, ovlivnil rozvoj celého Zlína. Starobylé město řemeslníků a obchodníků se přetvářelo do podoby důležitého průmyslového střediska.
Novou obuvnickou firmu, vedenou Tomášem Baťou (1876-1932), následovali na přelomu století další místní podnikatelé. Ve Zlíně vzniklo do roku 1910 ještě pět jiných továren na boty. Za první světové války zlínské továrny dodávaly miliony párů bot rakousko-uherské armádě, roku 1918 pracovaly jen v Baťově továrně čtyři tisíce zaměstnanců.
Poválečnou krizi ale přežila jen firma Baťa. A to i díky odvážnému podnikatelskému tahu, když Tomáš Baťa v září 1922 snížil cenu svých bot na polovinu, levnými výrobky rázem získal tisíce zákazníků, ovládl trh a stal se československým králem obuvi.
Rozvoj firmy znamenal i prosperitu pro město, které začalo získávat svůj funkcionalistický ráz. V letech 1923-1938 vyrostl na okraji města rozsáhlý tovární areál s desítkami moderních budov.
Po smrti Tomáše Bati převzal rodinný podnik Jan Antonín Baťa. Přibývaly pobočky nejen v Československu, ale po celém světě. Baťovy závody zaměstnávaly na sklonku předválečné éry 65 tisíc lidí, z toho 23 tisíc v zahraničí. Zlín byl sídlem Baťovy světové obuvnické říše, městem, do kterého se sbíhaly nitky obchodních a výrobních kontaktů z takřka celého světa.
Zdroj: Web města Zlín
Průmyslový areál v centru krajského města má rozlohu asi 65 hektarů. Ve východní části je například sídlo krajského a finančního úřadu či krajské ředitelství policie. Loni tam byla dokončena stavba Baťova institutu, který vznikl rekonstrukcí budov 14 a 15. V roce 2013 skočila také rekonstrukce budovy 32, která nyní slouží jako sídlo pošty, jsou v ní i obchody, kanceláře a loftové byty. Západní část areálu slouží výrobě a logistice.
Rok od největšího požáru ve Zlíně: Vyhořelá budova půjde k zemi
Přesně před rokem vzplanula v baťovském areálu 103. budova. Šlo o největší požár v novodobé historii Zlína. Na místě zasahovaly dvě stovky profesionálních i dobrovolných hasičů, s plameny bojovali tři dny. Na místo dorazila i mobilní chemická laboratoř, která sbírala data o znečištění vzduchu. Celé město totiž zahalil hustý dým a krizový štáb nedoporučil Zlíňanům vycházet ven či větrat. Z bezprostředního okolí areálu hasiči evakuovali celkem 350 dětí z mateřských škol a asi šest desítek zaměstnanců.
GALERIE
videogallery_406448
Z uskladněné elektroniky se nepodařilo zachránit nic, škoda na zboží byla vyčíslena na 200 milionů korun. Cifra nezahrnovala škody způsobené přímo na budově, která byla pojištěná. Tu majitel vyčíslil na dalších 200 milionů korun. Demolice staré části 103. budovy začne na konci ledna. Na jejím místě investor postaví buď nový objekt, nebo využije volný prostor jako manipulační plochu.
Novější, sedmipatrová část objektu postavená v roce 1992 zůstane zachována. Majitel počítá s její rekonstrukcí. Náklady odhaduje na 150 až 200 milionů korun. „Určitě uděláme fasádu, vnitřní prostory podle toho, zda získáme klienta,“ řekl Jarolím. Budova by nadále měla sloužit jako sklad.
GALERIE
Požár v areálu zlínského Svitu