Kunštát - Myslivci z Kunštátska se bojí, že přijdou o své honitby. O pozemky, které zatím patří Lesům ČR, si v rámci církevních restitucí požádal řád Sester těšitelek z Rajhradu. Protože nejsou jasné podmínky, za kterých by myslivci mohli v lese pracovat, majitel lesa s nimi už smlouvu nepodepsal.
Církevní restituce blokují některé pozemky na Kunštátsku
„Skončila nám nájemní smlouva v loňském roce, a od té doby nemůžeme provozovat právo myslivecké v této honitbě, protože se čeká na vrácení restituentovi. Členové chodí do naší bývalé honitby přikrmovat zvěř, staráme se o ni dobrovolně,“ přiznal se jeden z kunštátských myslivců Otakar Ostrýž.
Kvůli neudržování honitby se už na Kunštátsku přemnožila divoká prasata, která způsobují škody na zemědělských polnostech i na nové lesní výsadbě. Lesy ČR neprodloužily smlouvu přibližně stovce dalších mysliveckých sdružení po celé republice. Bezvládí tak nepanuje jen v Nýrově či sousední Rozseči nad Kunštátem.
Přestože řádovým sestrám v minulosti patřil i kunštátský zámek, na který ročně zavítá 10 tisíc turistů, nezažádaly o něj. „Považuji to za vstřícný krok. Jsme rádi, že památka zůstane u své dosavadní funkce,“ prohlásil starosta Kunštátu Zdeněk Wetter (ČSSD). Přestože stát zatím vyžádané pozemky nevydal, vedení města raději nenechává nic náhodě. „Pozemky jsou to rozsáhlé, jen lesy čítají několik tisíc hektarů. Byl jsem proto v Rajhradě, kde jsme společně jednali o budoucnosti hospodaření. Nabídli jsme jim spolupráci,“ uvedl starosta.
Vydání pozemků by ale pro radnici bylo částečně i úlevou. Kvůli církevním nárokům byly tzv. zablokované, a město je nesmělo prodat nebo dlouhodobě pronajmout. „Nyní můžeme některé městské pozemky prodávat a využívat je,“ dodal kunštátský starosta.
Téma církevních restitucí v UvR (zdroj: ČT24)
Celkem 17 církví a náboženských organizací zažádalo o majetek nebo peníze, musí ale prokázat, že jim byl majetek zabaven mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. Zatímco restituce soukromého majetku byly tématem na počátku 90. let, na restituce církevního majetku se čekalo dvě desetiletí. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi byl schválen 8. listopadu 2012. V loňském roce zákon čelil několika stížnostem a stal se hlavním bodem politických diskusí.
Hrad Bouzov známý z pohádek, národní kulturní památka Porta Coeli u Tišnova, Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře nebo raně barokní Arcibiskupský zámek v Kroměříži. To jsou jen čtyři z moravských památek, o které církve zažádaly v rámci restitucí. Jestli náboženské instituce získají například zelenohorský kostel, posoudí památkáři do konce ledna.
Biskupství brněnské podalo nejméně 760 žádostí na vydání pozemků v rámci církevních restitucích. Brněnská diecéze zahrnuje asi 450 farností, které mají zájem především o zemědělskou a ornou půdu. Pozemkový úřad zaevidoval jen na jihu Moravy celkem 4 200 žádostí o pozemky. S církvemi nejprve uzavře dohodu o navrácení, tepve později dojde k samotnému přepisu na katastru.
Koloběh schvalování církevních restitucí
Tři pozemky už mají nového vlastníka, církevní restituce vrátily původním majitelům pozemek, na kterém stojí brána rajhradského kláštera. Kromě brány se duchovní dočkají i dvou pozemků pod chrámem Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova, o který taktéž žádají.
Podle ministerstva kultury jen do konce loňského roku církve a náboženské organizace podaly necelých 90 tisíc žádostí o navrácení pozemků a více než 17 tisíc žádostí o navrácení staveb po celé republice. Zhruba polovinu všech žádostí musí řešit Státní pozemkový úřad, velkou část pak Lesy České republiky.
Žádost o navrácení majetku eviduje také Moravské zemské muzeum v Brně, které přijalo čtyři výzvy na vydání hudebnin ze svých sbírkových fondů. Jde především o notové zápisy. Církev požaduje i obraz Madony z Veveří, který patří Národní galerii v Praze. Pokud by došlo k vydání vzácného uměleckého díla ze 14. století, zavázala se farnost ve Veverské Bítýšce, že by obraz v pražské galerii ponechala. Národní galerie se ale k vydání obrazu nemá.
GALERIE
Hrad Bouzov zdroj: Hrady.CZ
Pozemkový úřad do konce roku uzavřel 47 dohod, v rámci kterých vydal na 250 pozemků o celkové výměře přes dvě stě hektarů. Šestnáct dohod už bylo schváleno – církve díky nim dostanou více než šedesát pozemků. Církve se obracely také na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, na ministerstvo zemědělství nebo na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. Kromě nemovitostí žádaly církve rovněž o movitý majetek, stát už dokonce rozhodl o vydání některých věcí. Národní galerie vydá gotické desky Vyšebrodského oltáře, čtyři obrazy z Puchnerova oltáře a dva obrazy Petra Paula Rubense. Obdržela celkem 34 žádostí.
Církve, které uzavřely dohodu se státem, by mohly během třiceti let získat nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun. Stát jim následně vyplatí dalších 59 miliard navýšených o inflaci. Církve mohly o majetek žádat do konce loňského roku. Rozsah restitucí chce ale se zástupci církví projednat vznikající koaliční vláda. Výše náhrad je totiž podle ČSSD a hnutí ANO nadsazená a ceny za pozemky nejsou odpovídající. Církve by například podle Aleny Gajdůškové (ČSSD) měly snížit své požadavky o deset miliard.
V rámci restituce požádalo olomoucké arcibiskupství o navrácení zámku v Kroměříži. Je to už druhá památka ze seznamu UNESCO, kterou chce katolická církev vydat. Tou první byl zelenohorský kostel Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou. Kroměřížský zámek býval sídlem olomouckých arcibiskupů, v revolučním roce 1848 se v něm konal sněm rakouských národů. Olomouckému arcibiskupství už teď patří některé obrazy ze zámecké galerie a další vybavení zámku. Podle Národního památkového ústavu ale může vydání nemovitostí ohrozit třeba čerpání dotací na obnovu zámeckých zahrad.
GALERIE
Květná zahrada v Kroměříži autor: Drahoslav Ramík, zdroj: ČTK
Vydáno pod