Velehrad - Podzemí pod bazilikou na Velehradě je definitivně zachráněné. Stavbaři ho zbavili podzemní vody, a tím zabránili zkáze nejstarších a nejcennějších důkazů o původní gotické bazilice. Spleť podzemních chodeb se už na jaře promění v lákavou turistickou atrakci. Česká televize dostala jedinečnou možnost předem nahlédnout do téměř hotové expozice.
Podzemí pod velehradskou bazilikou se chystá na návštěvníky
Velehrad je po pěti letech prací k nepoznání. V nadzemí i v podzemí. Podzemní voda už základy kláštera a baziliky konečně nedevastuje. Už od dubna budou moci turisté pomyslně nahlédnout do druhé poloviny 13. století. Podzemí skrývá základy původní baziliky z doby, kdy na Velehrad dorazil řád cisterciáků. „Vidíme, že se celý vstup do baziliky zužuje. Tak, jak se píše v Bibli: Do Chrámu Páně vejde jen ten, kdo projde úzkými dveřmi,“ popisuje průvodkyně Petra Číhalová.
Hovoří stavební dozor rekonstrukce Miroslav Machala (zdroj: ČT24)
Pod velehradskou bazilikou je 560 metrů chodeb, většinu vzdálenosti je nutné absolvovat v hlubokém předklonu. Na každék kroku lze vidět doklady bohatých dějin poutního místa: náhrobky i zachovalou kostnici. Jeden z náhrobků se dokonce pyšní titulem nejstarší na Moravě.
Osmisetletá historie se na Velehradu prolíná se současností. Mniši ve 13. století vystavěli odvodňovací kanály, současní stavaři je zachovali, pořád jsou totiž účelné. „Pomáhá to odvodnění baziliky,“ vysvětlil stavební dozor Miroslav Machala.
Lapidárium, z latinského lapis neboli kámen, je označení pro místo či instituci, kde jsou shromážděny a vystavovány kamenné předměty jako sochy, náhrobky, sarkofágy, pomníky, kašny, kříže, milníky a kamenné části staveb. Nejstarší lapidária vznikala na místě zaniklých antických měst či osad, rozbořených barbary v období zániku Římské říše. Byla esteticky upravována a zpřístupňována už od doby renesance. Nynější lapidária jsou zpravidla součástí muzeí, galerií, expozic na hradech a zámcích či archeologických nalezištích.
Zdroj: Wikipedie
Podzemní expozice ukazuje historii dávnou i nedávnou, třeba z roku 1990, kdy Velehrad navštívil papež Jan Pavel II. Další kapitoly dějin už nejsou tak radostné: někteří tamní kněží byli umučeni nacisty, jiní internovaní komunisty. Jedním z nich byl Pavel Zíbal. I jeho v expozici připomíná jeden z artefaktů. „V 50. letech byl v jednotkách PTP a pracoval s tímto podbijákem na stavbě železnic,“ uvedl Václav Dlapka z Rezidence Tovaryšstva Ježíšova Velehrad.
Velehradské lapidárium už čekají jen poslední dokončovací práce. Otevřeno bude mít od dubna, se začátkem poutní sezóny.
GALERIE
V podzemí vzniká expozice pro návštěvníky
Velehrad dostává nový kabát
Kvůli rozsáhlé rekonstrukci baziliky i lapidária není podzemí návštěvníkům už několik let přístupné. Stavbaři museli v lapidáriu obnovit původní odvětrávací systém a zbavit ho vlhkosti. Do podzemí totiž při deštích zatékala voda. Díky rekonstrukci se dělníkům podařilo například odkrýt osm set let staré průduchy a obnovit odvětrávací systém, který zde fungoval od 13. století. První etapa oprav stála bezmála jedenáct milionů korun.
Opravovalo se ale celé poutní místo, rekonstrukce trvala více než čtyři roky. Hlavní část, obnova fresek v bazilice, byla dokončela před Vánoci 2012. V roce 2013, před velkými červencovými oslavami 1150. výročí příchodu sv. Konstantina a Metoděje na Moravu, zbývalo dokončit ještě novou fasádu a umístit zpět opravené varhany. Velehrad se pak poutníkům při cyrilometodějských oslavách ukázal v novém kabátě.