Brno - Brněnské letiště letos neobnoví pravidelnou linku do italského Bergama. Místo toho se cestující mohou těšit na větší letadla na trase Brno-Moskva. Právě východnímu spojení se v poslední době daří. Do hlavního města Ruské federace létá pravidelný spoj třikrát týdně. Zatímco dříve se cestovalo v letadle s kapacitou 43 míst, v letošním roce do Moskvy létá Boing 737 s kapacitou 120 míst.
Brněnské letiště ruší pravidelné spojení s Itálií. Sází na Rusko
„Provoz na lince do Moskvy má mírný nárůst, pohybují se na ní obchodní cestující i turisté,“ vysvětlil ředitel brněnského letiště Tomáš Plaček. Podle moravských podnikatelů by ale spojení mohlo být klidně denní. „Rusko je obchodní nadějí moravských podnikatelů. Když je tu možnost dopravy, objevuje se tu stále více ruských firem,“ prozradil ředitel Regionální hospodářské komory Brno Petr Bajer. Podle zástupců letiště je ale zájem oboustranný - polovinu odbavených cestujících na lince Brno-Moskva tvoří Češi a druhou polovinu Rusové.
Počet odbavených cestujících
2013 2012
Letiště Brno-Tuřany: 463 023 534 968
Letiště Leoše Janáčka Ostrava: 259 167 288 393
Letiště Václava Havla Praha: 10 974 196 10 807 756
Hovoří ředitel Regionální hospodářské komory Brno Petr Bajer (zdroj: ČT24)
Brněnské letiště se potýká s úbytkem cestujících, loni zde odbavili jen 463 tisíc cestujících, což je o 11 procent méně než v předchozím roce. Podle zástupců společnosti je to způsobeno také tím, že loni skončilo pravidelné spojení s Římem. Po zimní přestávce už letiště neobnoví ani linku Brno-Bergamo, kterou využívali i cestující do Milana. „Linka nebude v letošním roce obnovena, protože na letišti v Bergamu probíhá rekonstrukce vzletové i přistávací dráhy. Řada letů je přesunutá na jiná letiště a velká část jich byla zcela zrušena, což se týká i naší linky. Příští rok by ale mohla být znovu v provozu,“ přislíbil Plaček.
„Milano je jednou z nejvíce průmyslových částí Itálie. Je to škoda, protože to ztíží jednání,“ naznačil možné obavy Bajer. Podle něj patří Itálie asi na páté místo obchodního významu pro moravský průmysl. Obchodníci mají zájem především o strojírenství, lehkou chemii, elektrotechniku či výrobky ze dřeva.
GALERIE
Odbavení cestujících na brněnském letišti zdroj: Letiště Brno
V letní sezóně nabízí brněnské letiště spojení do 25 destinací, velkou část ale odbavují cestovní kanceláře, které pokrývají většinu zemí okolo Středozemního moře, včetně severní Afriky. „Nevíme, jestli to bude za rok nebo za dva, ale uvažujeme o Mnichově či Frankfurtu, navíc existuje i možnost Amsterdamu či Paříže,“ naznačil ředitel Plaček, podle kterého je nutné, aby měli brněnští cestující možnost přestupu na některém z velkých evropských letišť, odkud pokračují spoje na další kontinenty.
Jaké pravidelné linky zůstávají?
Brno - Londýn/Stansted
Brno - Londýn/Luton
Brno – Eindhoven
Brno - Moskva/Vnukovo
Cestovní kanceláře umožňují odlet z Brna do následujících destinací: Španělsko, Turecko, Bulharsko, Řecko, Tunisko, Portugalsko, Egypt, Italie, Kypr, Velká Británie a Černá Hora.
Mezi nejpopulárnější destinace, kam směřují brněnské spoje, patří bezesporu Londýn, který obsluhují hned dvě letecké společnosti. Naopak z pražského letiště se nejčastěji létá do Paříže.
Kraj si nechal připravit i studii o možném rozvoji letiště v městské části Tuřany a v oblasti obce Šlapanice. Urbanistický plán zkoumá tzv. rozvojové zóny, kam by se v budoucnu mohly rozšířit přistávací a vzletové dráhy, pokud by počet odbavených cestujících překročil milionovou hranici. Poslední tři roky ale jejich počet naopak klesá.
Historie brněnského letiště
Historie brněnského letiště sahá do roku 1923, kdy se o zřízení státního letiště začalo zajímat ministerstvo veřejných prací. Jako nejvýhodnější byl nakonec vybrán katastr Černovic. Dne 23. května 1926 přistálo na tomto letišti první letadlo pro 12 cestujících.
V letech 1927 - 1930 se zvýšil význam letecké dopravy do jihomoravské metropole. Brno nabízelo spojení s Prahou, Bratislavou, Košicemi, Zlínem, Piešťanami, Užhorodem, Kluží, Bukureští, Sarajevem a Záhřebem. O pět let později dochází ke zrušení zahraničních linek a provoz na brněnském letišti rapidně slábne. Rok 1938 ukončil první etapu letecké dopravy v moravské metropoli.
V poválečných letech dochází k obnovení pravidelného spojení s Prahou a později i s ostatními městy v Československu. S příchodem nové techniky přestává travnaté letiště v Černovicích vyhovovat. Ještě před válkou jednal Zemský úřad v Brně o zřízení nového letiště v oblasti obce Tuřany. Výstavba nového letiště začala až po roce 1950. V roce 1967 byla vybudována nová odbavovací hala a o pět let později začaly práce na rozšíření stávajícího letiště. Prvního ledna 1982 bylo letiště předáno do správy ministerstva obrany. V tomto období probíhal civilní letecký provoz pouze v době konání veletrhů. Až v roce 1986 byla dokončena přístavba odbavovací haly a na základě zvyšujícího se zájmu o letiště Brno - Tuřany pro mezinárodní lety byl letišti v roce 1989 udělen statut mezinárodního civilního letiště.
V roce 2004 bylo letiště Brno-Tuřany převedeno do majetku Jihomoravského kraje. Cestujících rapidně přibylo po 23. březnu 2005, kdy byla uvedena do provozu pravidelná nízkonákladová linka na trase Brno - Londýn. V tomtéž roce byl položen základní kámen nové odbavovací budovy. Samotná stavba byla dokončena 18. září 2006 a o rok později získala titul Stavba roku.
Zdroj: Letiště Brno
Téma brněnského letiště v UVR (zdroj: ČT24)