Staříč - Myslivci ve Staříči na Frýdecko-Místecku vypustili do volné přírody padesát koroptví polních. Za podpory ministerstva zemědělství se pokouší posílit počty tohoto kdysi hojně rozšířeného a také loveného druhu ptáka z řádu hrabavých, který u nás téměř vyhynul. Patří mezi chráněné a kriticky ohrožené živočichy. Na severu Moravy se podle myslivců vyskytuje nanejvýše tisíc kusů. V republice je jich podle odhadů maximálně třicet tisíc.
Myslivci ze Staříče vypustili do přírody kriticky ohrožené koroptve
Myslivci ze Staříče si pro svůj záměr opatřili padesát koroptví. Jsou uměle odchované, pocházejí z Brna a mají asi tři čtvrtě roku. Cílem je, aby zahnízdily v polích a lesích okolo Staříče. Myslivci pro ně vybrali vhodnou plochu o patnácti stech hektarech.
„Na rozdíl od ostatních ptactva žijí koroptve trvale v párech a o mláďata se starají společně. Bezpečně se dají poznat podle charakteristického zvuku, který vydávají. Zní to jako čiřík-čiřík,“ říká staříčský myslivec Lubomír Hajný.
Ministerstvo přispívá 250 korunami za kus
Ještě před padesáti lety žily v Česku asi dva miliony koroptví. Dnes odhadují myslivci a ochránci přírody jejich počet na necelých třicet tisíc kusů. Ohrožuje je řada faktorů, nešetrné průmyslové hospodaření, urbanizace krajiny i predátoři jako kuny, lišky nebo pernatí dravci. „K výraznému úbytku došlo především vlivem zacelování zemědělských celků, používáním chemického hnojení a vůbec špatného zemědělského hospodaření,“ shrnuje Hajný.
Ministerstvo zemědělství podporuje snahy oživit populaci koroptví polních, přispívá penězi na nákup ochovaných kusů i na budování přístřešků. „Jedna koroptev stojí asi tři sta padesát korun. Ministerstvo přispívá vlastníkům honiteb částkou dvě stě padesát korun za kus,“ uvedla Alena Pohludková z Ministerstva zemědělství, která vypouštění koroptví ve Staříči asistovala.
Koroptev je zavalitý pták na krátkých nožkách z řádu hrabaví. Tělo má dlouhé asi třicet centimetrů a váží kolem tři sta osmdesáti gramů. Hrdlo má cihlově červené, tělo zepředu světle šedé až bledě modré. Hruď má ozdobenou tmavě hnědou podkovovitou skvrnou, která je u kohoutků větší a výraznější. Křídla má rezavohnědá skvrnitá, krátká a zakulacená. Žije na zemi. Létá jen na krátké vzdálenosti, maximálně stovky metrů, většinou když ho něco vyplaší. Živí se travinami jako je jetel, semena a lístky plevelů, ale také měkkýši, pavouky a hmyzem. Hnízdí od konce března do června v polích, lukách, mezích nebo stráních, často ve výškách kolem tisíc metrů nad mořem. Slepička snese až dvacet vajíček. Je to monogamní druh a žije v malých hejnech.