Vranov nad Dyjí je především Vranovem v podzámčí

Vranov nad Dyjí – Město, řeka a zámek spolu ve Vranově nad Dyjí fungují v symbióze už stovky let. Dnes návštěvníky do Vranova láká malebný pohled na město na úpatí zámeckého kopce, blízká přehrada i poloha obce na okraji Národního parku Podyjí.

Filozofická otázka, zda bylo dřív vejce nebo slepice, je v případě Vranova vyřešená – dřív byl zámek, pak teprve obec. Alespoň podle historických dokumentů, kdy se o pohraničním hradu Vranov zmiňuje už Kosmova Kronika z 12. století. Osada pak vznikla v podhradí, a od roku 1240 se stala vsí s právem pořádat trhy.

Hrad a obec Vranov k sobě neodmyslitelně patří už od počátku. Obec majestátnímu zámku doslova leží u nohou – vždyť památka se vypíná na 76 metrů vysoké skále.

Středověký obranný hrad byl spolu s městečkem zpustošen švédskou armádou během třicetileté války. Nový majitel zahájil přestavbu původně gotického hradu na reprezentativní barokní zámek. Autorem projektu byl architekt evropského významu Jan Bernard Fischer z Erlachu. Pod jeho vedením získal zámek svoji dnešní podobu, včetně velkého sálu předků s monumentální kopulí.

I když se obec jmenuje Vranov nad Dyjí, v minulosti se často stávalo, že končila spíš pod Dyjí. Řeka často způsobovala záplavy a ničila vše, co jí stálo v cestě. Řešením byla stavba přehrady, jejíž betonové zdi by zadržely stamiliony kubických metrů vody a zároveň využily vodní živel k výrobě elektrické energie.

Stavět se začalo v roce 1930 a do tří let údolí přehradila zeď o délce 292 metrů a šířce 60 metrů. Vznikla podle švýcarského projektu a svého času se nádrž pyšnila titulem největší údolní přehrada v Československu. Jezero, které se za hrází utvořilo, je dlouhé přes 30 kilometrů a dosahuje až k obci Podhradí nad Dyjí.

Tři minuty z Vranova nad Dyjí (zdroj: ČT24)
Vydáno pod