Praha/Doněck – V napjaté atmosféře se včera na východě Ukrajiny konala referenda o samostatnosti Doněcké a Luhanské oblasti. Organizovali je proruští separatisté, kteří neuznávají vládu v Kyjevě. Tvrdí, že drtivá většina voličů se vyslovila pro odtržení. Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky se však do hlasování aktivně zapojilo maximálně třicet procent obyvatel. Zbytek místních se spíš snaží žít vlastním životem bez ohledu na politické dění. „Tady žijí dva naprosto oddělené světy,“ popsal Pazderka situaci v neklidných regionech.
„V Doněcku žijí dva oddělené světy,“ říká Josef Pazderka
Doněčtí separatisté tvrdí, že volební účast v referendu byla kolem 80 procent. Prezident Oleksandr Turčynov přitom hovořil o pouhé třetině oprávněných voličů. Jak byste volební účast odhadl na základě pozorování přímo na místě?
Především chci zdůraznit, že referendum se nedalo jakýmkoliv způsobem nezávisle kontrolovat – jak průběh hlasování, tak samotné sčítání hlasů. Už během včerejška bylo patrné, že někteří lidé, kteří byli dopisováni na volební seznamy z roku 2012, velmi často chodili do několika volebních místností a hlasovali opakovaně. Záběry některých televizních stanic zachytily člověka, který si nesl hned pět hlasovacích lístků a údajně hlasoval za celou svoji rodinu. Z toho, co jsme viděli a slyšeli, bych odhadoval, že lidí aktivně zapojených do průběhu referenda nemohlo být víc než dvacet, maximálně třicet procent.
Jak na výsledek referenda reagují místní lidé? Dávají nějakým způsobem najevo spokojenost nebo nespokojenost?
Tady žijí dva naprosto oddělené světy. Malá skupina separatistů na sebe nabalila řadu sympatizantů, z nichž část otevřeně podporuje separatismus, další část je spíš znechucená vládou v Kyjevě, a proto se přidává na jejich stranu. Tito lidé teď samozřejmě oslavují a dávají najevo, že úspěšně provedli referendum.
Vedle toho tady ale stále žije mlčící většina, která má strach dát najevo hlasitěji svůj nesouhlas. Tito lidé se zaměřují hlavně na běžný život, snaží se nevycházet na žádné veřejné akce, svůj nesouhlas se separatisty dávají najevo v soukromí nebo v menších skupinkách. Jelikož tady velice složitě fungují, nebo spíše nefungují základní ukrajinské úřady, policie a bezpečnostní složky, tak mají prostě strach dávat hlasitě najevo svůj názor.
Rád bych ale připomněl, že nestabilita se netýká celého východu Ukrajiny, ale jen dvou konkrétních oblastí: Doněcké a Luhanské. Přilehlé části jako Charkovská nebo Dněpropetrovská jsou absolutně klidné, nedochází v nich k jakýmkoliv incidentům. To naznačuje, že ten problém je koncentrovaný tady. Souvisí to samozřejmě s tím, že tady měla největší vliv skupina lidí napojená na bývalého prezidenta Viktora Janukovyče, která pravděpodobně stále využívá svůj vliv k tomu, aby vytvářela takovouto atmosféru.
Doněcká a Luhanská oblast
Museli lidé, kteří byli proti konání referenda, čelit nějaké agresi? Docházelo ke konfliktům s proruskými aktivisty?
Ve velké většině nikoliv. Ti lidé skutečně podnikají, pracují a vlastně se vůbec nezapojují, takže k žádným ostřejším střetům nedošlo. Spíš se to týká třeba ředitelů škol, které separatisté vyzvali k tomu, aby poskytli prostory pro to improvizované hlasování. Máme z několika zdrojů potvrzené případy, kdy ředitelé škol ve Slavjansku a některých dalších městech, kde se referendum konalo, čelili hrozbám – dokonce hrozbám, že přijdou o život.
Přinesl už výsledek referenda nějaké praktické důsledky?
Zatím se to na běžném životě neprojevilo. Jak jsem říkal, ty dva světy – separatisté se svými příznivci a zbytek obyvatelstva – žijí paralelní životy a nemají moc co společného. Na druhé straně, i mezi obyvateli Doněcku lze slyšet obavy, co se na základě toho kontroverzního referenda stane. Například zda separatisté nevtáhnou daleko aktivněji do hry Rusko, jehož 40 000 vojáků stále stojí v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic.
Druhou, daleko reálnější a podstatnější výzvou, kterou řeší místní obyvatelé, je rozpad ukrajinské vládní struktury, policie, soudů. Úřady pracují čím dál méně, policie tu není vidět a při jakýchkoliv akcích, které provádějí radikálové, nedokáže efektivně zasáhnout. Možná za její nitky tahají vlivné elity v Donbasu, které mají s vládou v Kyjevě problém. Pravděpodobně nechtějí úplné oddělení od Ukrajiny, ale určitě chtějí potvrzení svého vlivu, svých majetků a s vládou v Kyjevě ještě nenašly společnou řeč. Proto se v regionu odehrává spousta násilností a je tak nestabilní.
GALERIE
Sčítání referenda v Doněcké oblasti
Co se bude podle Vás dít v nejbližších dnech? Za dva týdny jsou na Ukrajině prezidentské volby – jak se na nich současné události projeví?
To je velmi složité odhadovat. Určitě to bude záležet na chování separatistů, co s výsledkem referenda fakticky udělají: zda vyzvou Rusko, aby se do situace vložilo, nebo budou pokračovat. V posledních hodinách se vynořují informace o tom, že i mezi nimi je v tomto spousta rozporů a dochází k jakémusi vnitřnímu pnutí. Určitě se dá očekávat narůstání nestability a oslabování autority centrální vlády v doněckém a luhanském regionu. Lze očekávat velké problémy s prezidentskými volbami vypsanými na 25. května – vláda v Kyjevě bude mít určitě velký problém je tady úspěšně zorganizovat.
Působil jste jako zpravodaj i na Krymu, kde se rovněž konalo narychlo zorganizované referendum, a to proti vůli centrální vlády. Můžete nějak porovnat tamní atmosféru s tou, která byla nyní v Doněcku? Lze nalézt nějaké podobnosti či rozdíly v tom, jak obě hlasování probíhala a jak je místní prožívali?
Je zde určitá podobnost v tom, že předem připravený plán separatistů se odehrává podle podobného scénáře. To znamená získat na svoji stranu určitou moc, obsadit budovy, provést referendum a poté vyzvat Rusko, aby se do celé situace vložilo.
Na druhé straně je nepochybné, že na východě Ukrajiny nemá Ruská federace zdaleka takový vliv, jako měla na Krymu. Tam byla přece jen daleko větší skupina ruského obyvatelstva, navíc velice silně protiukrajinsky naladěná. Na východě Ukrajiny cítíte, že minimálně polovina, ne-li dvě třetiny lidí nechtějí odtržení od zbytku země. Možná mají problém s vládou v Kyjevě, ale rozhodně by to nechtěli řešit úplným odtržením.
Teď bude samozřejmě záležet jak na postupu separatistů, tak také na aktivitě centrální vlády v Kyjevě. Kromě vojenských akcí a politických vzkazů by se měla hodně zaměřit na sociální a ekonomické věci, které budou u řady lidí rozhodovat: výhled do nejbližší budoucnosti ohledně zaměstnání nebo cen potravin. Hodnota ukrajinské hřivny se propadla za poslední tři čtyři měsíce o 38 procent. To lidé samozřejmě velmi cítí a vytváří si následně určitou sympatii či antipatii vůči současné vládě. Myslím si, že v souboji o důvěru nebo nedůvěru lidí na východě Ukrajiny budou dominovat ekonomické a sociální věci.