TÉMA

Evropská unie

Polsko vyšetřuje ruskou špionážní síť zaměřenou proti EU, akci koordinuje zejména s Českem

Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Ve čtvrtek to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem.
12:39Aktualizovánopřed 19 mminutami|

Země EU se shodly na podobě prodloužení vývozních výhod pro Ukrajinu. Česko nad kompromisem přivřelo oči

Zástupci členských států Evropské unie podpořili nový kompromis v souvislosti s prodloužením dohody o volném obchodu s Ukrajinou. Přidána byla nová omezení pro ukrajinský vývoz, která by měla podpořit unijní zemědělce. Upravenou verzi musí znovu schválit Evropský parlament. Kompromis podle belgického předsednictví zajistí vyvážený přístup mezi podporou Kyjeva a ochranou unijních farmářů, podle Česka ale není ideální. EU cla zrušila po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
včera|

Český sankční seznam se rozšiřuje o Voice of Europe i Medvedčuka. Premiér mluví o jejich snaze získat vliv v EU

Vláda ve středu rozšířila sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet také schválil další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí nebo novelu vysokoškolského zákona. Informaci, že ministři jednali o obsazení velvyslaneckého postu v Moskvě, Fiala s ohledem na režim utajení komentovat nechtěl.
včeraAktualizovánovčera v 18:55|

Migrace si za posledních deset let vyžádala přes 63 tisíc životů. Nejtragičtější byl loňský rok, ukazují data OSN

Na „cestě za lepší budoucností“ zemřelo podle OSN za posledních deset let přes 63 tisíc běženců. Poslední zpráva Mezinárodní organizace pro migraci navíc hovoří o tom, že většina z nich utonula, skoro polovina z těchto obětí pak přišla o život ve Středozemním moři. Situace se navíc v posledních letech zhoršuje.
včera|

Česko chce silněji chránit pšenici a ječmen, řekl Výborný

Návrhy Evropské komise vycházející vstříc zemědělcům Praha podporuje, je to ale jen začátek, musíme být ambicióznější, uvedl na jednání v Bruselu český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Česko podle něj podporuje také volný obchod s Ukrajinou, o jehož prodloužení se nyní rovněž jedná. Mezi citlivé produkty, jejichž ochrana má být posílena, chce ale zařadit i pšenici a ječmen.
26. 3. 2024Aktualizovánovčera v 22:55|

Vrchní soud potrestal starostu Vápenné za dotační podvod tříletou podmínkou

Vrchní soud v Olomouci potrestal starostu Vápenné na Jesenicku Leoše Hanniga (TOP 09) za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie tříletým podmíněným trestem a pokutou tři sta tisíc korun. Zmírnil tak rozsudek olomouckého krajského soudu, který Hanniga loni poslal na pět let do vězení a uložil mu pokutu šedesát tisíc korun. Případ se týká využití dotace, s jejíž pomocí Vápenná financovala rekonstrukci Latzelovy vily. Obec ale nedokázala dodržet podmínky dotace a zajistit tříleté působení sociální služby, důvodem bylo zpoždění rekonstrukce. Hannig už dříve odmítl, že by se úmyslně dopouštěl podvodu.
26. 3. 2024Aktualizováno26. 3. 2024, 12:18|

Ukrajině dáváme málo a pozdě, míní ministr Dvořák. Se Slováky prý Češi pokaždé nebyli jen kamarádi

Pokračující ruská válka proti Ukrajině ukazuje, že Západ nebyl na podobný konflikt připraven, což se projevuje i v nedostatečné pomoci. V Interview ČT24 to prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a dodal, že Ukrajina je pod tlakem, protože Rusko na rozdíl od Evropy přestoupilo na válečnou ekonomiku. V souvislosti s česko-slovenskými vztahy a pozastavením mezivládních konzultací Dvořák podotkl, že ne vždy byly v historii vztahy obou zemí na přátelské úrovni.
26. 3. 2024|

Majitelé malých vodních elektráren bojují proti novele vodního zákona. Úprava s nimi nepočítá

Provozovatelé malých vodních elektráren protestují proti chystané úpravě vodního zákona, která má zrychlit povolování staveb obnovitelných zdrojů. Navrhovaná změna ale s malými vodními elektrárnami nepočítá. Pozměňovací návrh tento týden projednají na výboru poslanci.
25. 3. 2024|

Evropská komise vyšetřuje Apple, Google a Metu

Evropská komise (EK) zahájila první vyšetřování amerických technologických společností Apple, Google a Meta Platforms v souvislosti s možným porušováním Nařízení o digitálních trzích (DMA). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Nařízení začalo v plném rozsahu platit tento měsíc. Porušení pravidel může vést k velmi vysokým pokutám, které v krajním případě mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu. Meta, Apple i Google své kroky obhajují s tím, že pravidla zavedená v nařízení DMA dodržují.
25. 3. 2024|

Zóna ČT24: Představitelé EU se shodli, že je potřeba víc podpořit Ukrajinu

Členské státy Evropské unie se v uplynulém týdnu shodly na nezbytnosti urychlení a zesílení vojenské podpory Ukrajině. Země, která již přes dva roky čelí ruské válečné agresi, by mohla získat výzbroj nakoupenou za ruské peníze – totiž aktiva, která EU agresorovi zmrazí. Miliarda eur by takto mohla být k dispozici již počátkem července.
24. 3. 2024|

Před 15 lety padla během předsednictví EU Topolánkova vláda. K jejímu konci přispěla rebelie v ODS

Od jediného úspěšného pokusu o odvolání české vlády uplynulo patnáct let. Kabinet premiéra Mirka Topolánka ztratil většinu v Poslanecké sněmovně uprostřed českého předsednictví Evropské unii. K opozici vedené šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem se tehdy přidal i poslanec ODS Vlastimil Tlustý.
24. 3. 2024|

Finanční podporu na výrobu munice získají od Evropské komise i dvě české firmy

Evropská komise chce navýšit výrobu munice, proto poskytne evropským firmám přibližně 500 milionů eur. Podporu získaly i dvě české společnosti, Explosia a STV Group.
24. 3. 2024|

Z unijních dotací ve výši 1,2 bilionu korun za poslední dekádu mířilo nejvíc samosprávám, ukazuje analýza

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.
24. 3. 2024|

Jak zrychlit zbrojení Evropy? EIB a komerční banky musí změnit politiku, míní Hynek a Sklenář

Do popředí se stále naléhavěji dostává problém pomalého zbrojení Evropy, jak z hlediska pomoci Ruskem napadené Ukrajině, tak zajištění vlastní bezpečnosti. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka platí vůči zbrojařům z hlediska bank jisté „stigma“. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář souhlasí, že je třeba pro tyto potřeby odblokovat fungování běžného bankovního sektoru. „I kdybychom odhlédli od Ukrajiny, ta léta bezpečí jsou za námi,“ shrnul dále v pořadu Události, komentáře velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.
23. 3. 2024|

Problémy Applu se kupí. V USA čelí žalobě, protestuje proti němu konkurence i vývojáři

Společnost Apple čelí další žalobě. Americké ministerstvo spravedlnosti a dalších patnáct států viní technologického giganta ze zneužití monopolního postavení na trhu s mobilními telefony. Apple se už proti žalobě ohradil. Podle agentury Bloomberg ale může firma čelit rozsáhlému vyšetřování i v Evropské unii (EU), které prověří, jak dodržuje nový zákon omezující moc velkých technologických firem. Proti praktikám společnosti protestují i další nadnárodní firmy – Meta, Microsoft, sociální síť X či Spotify.
22. 3. 2024|

Evropská komise navrhla vyšší cla na obiloviny z Ruska a Běloruska

Obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu, by měla postihnout vyšší cla. Navrhla to Evropská komise, zvýšení ještě musejí kvalifikovanou většinou schválit členské státy prostřednictvím Rady EU. Patrně k tomu dojde brzy.
22. 3. 2024Aktualizováno22. 3. 2024, 15:25|

Státy EU zintenzivní a urychlí poskytování vojenské pomoci Ukrajině, rozhodl summit

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se prezidenti a premiéři členských zemí Unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová upřesnila, že první miliardu eur by země mohla získat už na počátku července. K summitu se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který účastníky vyzval k dalším dodávkám munice, zbraní a systémů protivzdušné obrany. Kromě tématu Ukrajiny lídři jednali i o situaci na Blízkém východě a vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. V pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství.
21. 3. 2024Aktualizováno21. 3. 2024, 22:56|

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou

Představitelé zemí EU se na summitu shodli na zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, oznámil večer na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel. Evropská komise tento krok doporučila letos v polovině března. Zahájení přístupových jednání ocenila nejen bosenská premiérka Borjana Krištoová, ale také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová nebo chorvatský premiér Andrej Plenković.
21. 3. 2024Aktualizováno21. 3. 2024, 22:09|

Význam jaderné energetiky v Evropě roste. Rozvoj ale brzdí politické neshody i zpožďování projektů

O budoucnosti a podpoře jaderné energetiky ve čtvrtek diskutovali vrcholní politici na prvním světovém summitu k jaderné energii, který uspořádala Belgie a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Názory na to, zda tyto zdroje využívat, či ne, se napříč Evropou velmi liší. Zlom v této otázce přinesla zejména rusko-ukrajinská válka a s ní spojená energetická krize. Řada zemí je odstavuje, jiné, v čele s Francií, budují nové kapacity. Zakázky se ale často výrazně zpožďují a prodražují, což může zhatit snahy států dosáhnout s pomocí jádra klimatických cílů i větší energetické nezávislosti.
21. 3. 2024|

Evropská unie by měla pomoci Ukrajině dodávat obilí na předválečné trhy, míní Pýcha. Dovoz z Ruska by se měl utnout, dodal Krogman

Krizi v agrárním sektoru by částečně vyřešilo, kdyby Evropská unie pomohla ukrajinským zemědělcům dostat se zpátky na jejich původní trhy, tedy zejména do zemí mimo EU, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Velký problém znamenají ale i pokračující dovážky obilí z Ruska do Česka, dodal. Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman vidí problém také v dominantním postavení koncernu Agrofert na českém trhu, které prý dělá české zemědělce méně konkurenceschopné oproti zahraničí.
21. 3. 2024|

Evropským státům chybí peníze na zbrojení i vojáci. Komise proto zvažuje změnu ekonomiky

Výdaje evropských států na obranu se v současnosti zaměřují na modernizaci jejich ozbrojených sil. K rozšíření vojenských kapacit je však nutné přistoupit ke škrtům v jiných oblastech, míní server Dyami. Problém je kromě financování i personální stav armád. Evropské vlády proto hledají způsob, jak oslovit nové rekruty. Evropská komise se snaží vstoupit do řešení dané situace a mluví o zavedení režimu „válečné ekonomiky“.
20. 3. 2024|

Výnosy ze zmrazených ruských aktiv pomohou Ukrajině, navrhuje Evropská komise

Evropská komise navrhla, aby se devadesát procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí otevřené ruské agresi.
20. 3. 2024|

Čeští zemědělci opět protestovali, s traktory zamířili na hranice i do měst

Čeští zemědělci napříč republikou i na hranicích ve středu opět protestovali kvůli situaci v agrárním sektoru. Připojili se tak k evropským demonstracím, které mají podle zemědělských organizací upozornit na neřešené problémy pěstitelů a chovatelů, jako je levný dovoz ze zemí mimo EU nebo přílišná byrokracie v odvětví. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vláda už pro farmáře v záloze další finanční pomoc nemá.
20. 3. 2024Aktualizováno20. 3. 2024, 16:03|

EU zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud se jich bude dovážet moc

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Jinak ale bude i nadále pokračovat dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bez cel a kvót. V noci na středu se na tom domluvili vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. Dohodu ihned uvítal ukrajinský premiér Denys Šmyhal s tím, že umožní podporovat ukrajinské producenty a nadále pokračovat ve vývozu zboží.
20. 3. 2024Aktualizováno20. 3. 2024, 11:01|