Novomlýnské nádrže jsou v obležení černých staveb

Břeclavsko – Stovky načerno postavených staveb trápí obce u novomlýnských nádrží na Břeclavsku. Tamní stavební úřady se už roky snaží o jejich odstranění, většinou bez úspěchu. V místech, kde je zakázáno stavět, dál rostou chaty, maringotky i menší rodinné domy.

Známá rekreační oblast, oblíbené místo rybářů. Vodní nádrže Nové Mlýny začaly od svého napuštění koncem 80. let žít vlastním životem. Ne všem rekreantům se totiž chce respektovat stavební zákon. A tak na březích nádrží vznikly stovky nelegálních chat, verand, přístavků ke karavanům a dokonce i domů.

„Na území katastru Pavlov a Dolní Věstonice řešíme kolem 120 černých staveb,“ potvrdila referentka stavebního úřadu v Mikulově Jana Pařilová. Dnes se s kolegy z jiných úřadů sešla u novomlýnských nádrží, aby si vyměnili zkušenosti. „V současné době máme 40 zahájených řízení o odstranění stavby a budeme pokračovat dále,“ potvrdila její zkušenost referentka úřadu z Hustopečí Dagmar Sedláčková. „V rekreační oblasti Nové Mlýny bude do budoucna řešeno až 700 černých staveb,“ dodal referent podivínského stavebního úřadu Miroslav Světnica.

Pracovníci stavebních úřadů z Břeclavska o černých stavbách (zdroj: ČT24)

Po nedávných deštích se sesunul svah na jeden z rybářských kempů u Dolních Věstonic. Tuny hlíny rozmáčkly karavan a jednu ženu zranily. Kemp se musí kvůli sanaci svahu vyklidit, což způsobuje problémy hlavně těm, kdo v něm měli stavby načerno. V místě smějí parkovat jenom karavany, a to od jara do podzimu. Během let k nim ale přibyly verandy a udírny, které byly na místě celoročně. Čtyři desítky karavanů a rybářských chatek musí zmizet do zítřejšího dne, jinak nastoupí těžká technika a srovná je se zemí.

Další stovky staveb ale na březích nádrží zůstávají. Málokdo je totiž ochotný se nařízení úředníků podřídit a černou stavbu odstranit. Majitelé se proti rozhodnutí úřadů donekonečna odvolávají, a když jde do tuhého, stavbu jednoduše přesunou o pár metrů vedle na jiný pozemek. Celé řízení o odstranění stavby tak začíná nanovo.

Jedním z těch, kdo je ochotný stavebnímu úřadu vyhovět, je Vojtěch Zapletal. Pozemek u Pavlova koupil, aby měl kam postavit karavan. Že přes něj vede biokoridor tušil, že to znamená zákaz stavění, už ale nevěděl. „Postavil jsem tam karavan a nad něj si udělal přístřešek, který je pevně spojený se zemí, takže je to stavba. Bohužel černá, což jsem se dozvěděl, až jsem to chtěl legalizovat,“ vysvětlil Zapletal. S tím, že bude muset svůj načerno postavený přístřešek zbourat, už se smířil. „Jsem ochotný ho odstranit, chápu tu situaci,“ dodal.

Národní sport stavění načerno

Černé stavby jsou v Česku rozšířeným nešvarem. Zřejmě nejznámější nelegální stavbou je vila pardubického podnikatele Miloše Holečka. Postavil ji bez stavebního povolení na části pozemku, který nebyl v územním plánu veden jako stavební parcela. Úřady na vlastníka začaly doléhat už v roce 2010 a několikrát pohrozily, že vilu bude muset zbourat. Před dvěma lety dokonce tuto variantu nařídil i Krajský soud v Hradci Králové. Holeček sice obratem poslal stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ten se ale taktéž postavil za demolici. Pardubičtí zastupitelé ale letos v květnu schválili změnu statutu pozemku, který byl původně určen pouze pro rekreaci. Návrh získal těsnou nadpoloviční většinu. Spor se tak otáčí ve prospěch majitele.

Nechybují jen občané, ale i instituce. Naposledy letos v březnu média upozornila, že správě Národního parku Šumava hrozí až dvoumilionová pokuta za postavení vyhlídkových věží. Poblíž Srní, Plešného jezera, na Černé hoře u Kvildy a v Českých Žlebech je totiž vedení rezervace vybudovalo bez stavebního povolení. Správa parku prý nevěděla, že je stavební povolení potřeba. Nejedná se přitom o první případ černé stavby z iniciativy správy parku. Problémy měla před dvěma lety i stezka u pramenů Vltavy.

Černé stavby

Pokud má být postavena stavba, musí nejdřív proběhnout územní řízení, v rámci kterého se stavba umisťuje, a následně řízení stavební, kdy úřad povoluje technické provedení stavby. Pro některé objekty umožňuje stavební zákon jednodušší postup, a to ohlášení stavby, se kterým vysloví stavební úřad souhlas. Vybrané stavby pak lze stavět i bez ohlášení – například malé technické stavby, které nejsou určené k bydlení, reklamní a informační stavby, určité typy přípojek či vedení inženýrských sítí nebo třeba ploty.

Pokud stavba vznikne bez potřebných povolení, jedná se o tzv. černou stavbu a stavební úřad je povinen zahájit řízení o jejím odstranění. Majitelé pak mají možnost zažádat o dodatečné povolení. Musí ale prokázat, že stavba není v rozporu s územním plánem či tzv. veřejným zájmem. Pokud majitel stavby o dodatečné povolení skutečně požádá, přerušuje se tím řízení o odstranění stavby a majitelé nelegálních objektů tak mohou hrát o čas. V případě, že se někde nachází černá stavba, je možné podat na stavební úřad podnět k tomu, aby bylo z moci úřední zahájeno řízení o jejím odstranění. Sankce za černou stavbu se podle typu prohřešku může vyšplhat až na milion korun.

Zdroj: Ekologický právní servis