Brno - V úpravě pro nejmenší diváky uvedlo brněnské divadlo Radost Mozartovu Kouzelnou flétnu. Libreto i hudební aranžmá režisér Vlastimil Peška zjednodušil, aby bylo představení vhodné i pro děti od šesti let. Oproti originálu divadelníci kladli důraz především na pohádkové prvky příběhu. Diváci se mohou těšit na směsici humoru a napětí, výpravné kostýmy i nádherné loutky.
Divadlo Radost chce Kouzelnou flétnou učarovat i dětem
Prvního uvedení se Kouzelná flétna dočkala ve Vídni v září 1791 a dodnes patří mezi nejhranější světové opery. O víkendu ji na své scéně uvedlo brněnské Divadlo Radost. „Je to především dětské divadlo, které má za úkol hrát krásné pohádky. Podle mě je Kouzelná flétna jedna z nejhezčích pohádek s naprosto nádhernou hudbou Wolfganga Amadea Mozarta,“ vysvětlil režisér Vlastimil Peška, proč sáhl právě po tomto představení.
Originál v Brně výrazně seškrtali – místo původních více než tří hodin teď představení trvá i s přestávkou necelé dvě. Zkrácená verze vychází vstříc především dětským divákům.
Kouzelná flétna i pro děti (zdroj: ČT24)
Speciálně kvůli nim přistoupili brněnští divadelníci i k dalším zásahům. Při nastudování kladli důraz především na pohádkový příběh o princi Taminovi, který se v doprovodu komického ptáčníka Papagena vydá zachránit svoji milovanou princeznu Paminu. Na cestě za společným štěstím překonávají řadu překážek a zkoušek. „V představení se navíc objevují i loutky. Jejich výhodu je, že se s nimi dají dělat i věci, které herec dělat nemůže,“ dodal herec Vilém Čapek.
Kouzelná flétna (K 620) je poslední opera Wolfganga Amadea Mozarta. Opera byla poprvé hrána ve Vídni 30. září roku 1791 v tehdy předměstském divadle Na Vídeňce, tedy pouhé tři měsíce před Mozartovou smrtí.
Libreto k opeře napsal divadelník Emanuel Schikaneder. Libreto je psáno německy, ačkoliv v té době byla jako jazyk oper běžná italština a němčina byla spíše výjimkou. Pohádkový děj je založen na zednářské symbolice a filozofii. Jde o jedno z nejhranějších děl světového operního repertoáru.
Zdroj: Wikipedie
Náročné pěvecké party herci pilovali více než půl roku
S operou už sice soubor zkušenosti má, přesto pro herce patřila příprava na Kouzelnou flétnu k těm nejnáročnějším – především po pěvecké stránce. „Já naštěstí nemám tak velkou pěveckou roli a navíc byly party přizpůsobeny mým hlasovým možnostem. Takže pro mě to až tak náročné není, ale pro řadu kolegů to bylo velmi těžké,“ potvrdila herečka Helena Pešková.
NO COMMENT: Divadlo Radost uvádí operu Kouzelná flétna (zdroj: ČT24)
To potvrdil i režisér. „Korepetice probíhaly už od září, připravovali jsme se opravdu pečlivě. Ale přece jenom nejsme operní soubor, i když jsme velmi hudební, proto jsme si vypůjčili sólistku Janáčkovy opery. Zazpívá nejslavnější árie Královny noci,“ dodal Peška.
Dechový syntezátor - stovky nástrojů v jednom
Představení doprovází také svérázný komorní orchestr, do malého orchestřiště by se totiž víc než pět hudebníků nevešlo. Klavír, housle, violoncello a cimbál doplňuje i nástroj, který Mozart vůbec neznal - dechový syntezátor. Jen díky němu v představení nakonec zazní více nástrojů, než je v orchestřišti realně k dispozici.
GALERIE
Své uplatnění v opeře našly i loutky zdroj: ČT Brno
„Dechový syntezátor je elektronický nástroj, k němuž patří speciální krabička s přístupem do dvou databank. V každé si můžeme vybrat ze sto nástrojů, které se dají střídat,“ prozradila členka souboru Divadla Radost Kateřina Höferová. V Kouzelné flétně syntezátor nahrazuje hned tři nástroje – fagot, hoboj a klarinet.